Červen 2014

Winx a příroda: Perfektní magie!

29. června 2014 v 14:05 | Keiko |  Rady a tipy od Flory
Příroda je opravdu dobrá kamarádka: vedle toho, že nás uvolňuje, je také inspirací pro kresby, vůně a lahodné recepty!

BARVY
My Winx rády fotografujeme barvy přírody: západ slunce, stromy, louky... a prostě všechno, co je nádherně barevné! Zkus to také: můžeš tak vytvořit plakáty do svého pokoje, úžasné spořiče obrazovky pro tablety a počítače, které můžeš věnovat svým kamarádům!




VŮNĚ
Kolik květin rozpoznáš podle jejich vůně? Rozdělte se do týmů, nasbírejte hodně květin a pak jich zkus se zavázanýma očima poznat co nejvíce!

CHUŤ / AROMA
My Winx milujeme... letní ovocný salát! Udělej ho, je to snadné a zábavné. TIP: Vyber si své oblíbené sezónní ovoce, přidej trochu cukru a citrónové šťávy! A to je perfektní svačinka ve stylu Winx!




Video pro vás od Winx!








Goldix Club - tetování

28. června 2014 v 21:34 | Keiko |  Goldix Club
Tak jsem vám nakreslila, jak vypadají tetování víl z Goldix Clubu. :) V příběhu bude ještě chvíli trvat, než odhalí jejich tajemství.

Co na ně říkáte? :))) ^^





VI. Minulost a přítomnost - část první

28. června 2014 v 10:00 | Keiko |  Příběh Goldix Club




Jako první se vzpamatovala Bloom. Seběhla z pódia a rychlými kroky přeběhla k příchozím. Zkoumavě se zahleděla na dívku, která spočívala v náručí Specialisty. Přiložila svou ruku na její čelo a z ní se začala šířit jemná namodralá záře.
"Bude v pořádku. Jen si potřebuje pořádně odpočinout a nabrat síly. Pro jistotu ji vezmeme na ošetřovnu. Tam se o ni postaráme."
K Bloom přišla Flora se zvědavostí vepsanou ve tváři. "Jak to vypadá, Bloom?" Také na neznámou upřela své pronikavé zelené oči.
"Zdá se, že v tom mají prsty Dvojčata. Z nějakého důvodu mám pocit, že na ni zaútočila a sebrala jí její síly," odmlčela se, aby Flora vstřebala informace. "Znáš ji, Floro?"
Zavrtěla hlavou. "Nevzpomínám si, že bych ji tu někdy viděla. Ale nemůže jít o obyčejnou vílu, jinak by si jí Dvojčata nevšímala. Až se probere, jistě nám vše poví…"
Chtěla pokračovat, jenže ji vyrušil profesor Aranatta. "Kde jste byli, chlapci?! Stejně jako moji ostatní studenti jste se od začátku měli účastnit tohoto shromáždění!" Propaloval šest provinilců svým pohledem. Čekal na odpověď.
"No, my totiž…" začal s vysvětlováním Danny. Jakmile ale zahlédl, jak ho profesor upaluje zaživa, zmlkl.
Aranatta se nadechoval k rozběsněnému proslovu, ale zarazila ho Flora. "Profesore Aranatto, není třeba je trestat, když nic neprovedli. Právě naopak. Nebýt jich, tato dívka by nemohla být zachráněná. Je dobře, že jste je s sebou přivedl." Flora profesora přátelsky popleskala po mohutném rameni.
Profesor se po pár vteřinách zhluboka nadechl a zklidnil. "Vás pět," ukázal na Zefira, Dannyho, Setha, Elliota a Graye, "si kvapem najděte místa v posluchárně!" Kluci vykulili zděšeně oči a rychlostí blesku si šli poslušně sednout. Aranatta se spokojeně pousmál. Pak se obrátil k Ryovi: "Ty odneseš tu holku na ošetřovnu a potom se urychleně vrátíš!" Ryou s vážnou tváří přikývl. Profesor se s funěním odebral zpátky na pódium.
Flora se na Ryoua usmála. "Bloom tě doprovodí na ošetřovnu a tu dívku si vezme na starost." Bloom už chtěla vyrazit. Na poslední chvíli se k dvojici připojila Tecna. Její schopnosti budou v této záležitosti užitečné. Flora se za nimi dívala, dokud nezmizeli za rohem. Nikdy si nemyslela, že bude začátek školního roku tak vypjatý. Navrátila se k ostatním profesorům.
"Zefire! Tady jsem!" Ariana mávala na svého bratra, který se právě dostavil se svými kamarády. Ten jí zamával zpátky, zavolal na kluky a spolu se vydali k dívkám.
"Nazdar, sestřičko, rád tě zase vidím," pevně Arianu objal. Vedle ní zahlédl Elisu. Zakřenil se na ni, ale ta seděla jako socha.
"Zdravím, krasavice, smím si k tobě přisednout?" Elisa na Zefira nechápavě koukala. Co je to s ní, ptal se sám sebe v duchu. Pak ho překvapila. "My se známe?" Zefirovi to vyrazilo dech. Měl překvapením povýšené obočí, nedokázal ze sebe vypravit hlásku.
Elisa se rozesmála. Až jí z očí vytryskly slzy. "Měl by ses teď vidět! To je pohled k nezaplacení!" Držela se rukama za břicho a smála se na celé kolo.
Zefir pochopil. Elisa si z něj dělala srandu! A on jí na to pěkně skočil. Tak tohle jí jen tak nedaruje. "Eliso, to je vyhlášení války!" Potutelně se zasmál a vrhl se na ni. Začal ji lechtat, Elisa se ze všech sil snažila vymanit, ale nedařilo se jí to.
"Hej, vy dvě hrdličky, snažte se trochu zklidnit. Zdá se, že proslovům ještě není konec," promluvila těm dvěma do duše Cleo. Zefir přestal Elisu mučit a zvědavě se zadíval na Cleo. "No, jasně, o co jsme vlastně přišli? Dělo se tu něco zajímavýho?"
"Jo, bylo to celkem zajímavé," začala Zoey, "Dozvěděli jsme se, že ty dvě čarodějnice, co tu byly včera na návštěvě, bývaly vílami a ke všemu ještě princeznami Domina."
"Cože??? To nemůže být pravda!" Gray vyjádřil to, co všem klukům probíhalo hlavou. Když se však podíval na dívky, bylo mu jasné, že si srandu nedělají.
"Počkat, momentíček! Tím chcete říct, že ty dvě jsou dcery krále Thorena a královny Daphne?!" Cleo s vážnou tváří přikývla. Nikdo z nich to nedokázal pochopit.
Danny přistoupil ke Keiko. Vedle ní bylo volné sedadlo, chtěl toho využít. "Ahoj," pozdravil. Keiko se na něho ohlédla, ale ihned zase stočila pohled jinam. "Ahoj…"
Nevzdával se. "Můžu si přisednout?" Tentokrát mu Keiko nevěnovala žádnou pozornost. "Jestli chceš." Danny tedy obsadil místo vedle ní. Pořád se k němu chovala odtažitě. Nezazlíval jí to. Však on si k ní cestu najde.
Ostatní se také usazovali, protože dospělí si znovu nárokovali plnou pozornost. Seth se nesměle usmál na Mikki, ta mu oplatila zářivým úsměvem. Jak málo stačilo, aby se člověku zlepšila nálada. Žádná další volná místa se nenašla, takže Gray s Elliotem byli nucení se posadit na schody. Nijak jim to však nevadilo.
Mezitím Aranatta usměrňoval své další studenty, aby královna Daphne mohla pokračovat tam, kde přestala. "Určitě je pro vás těžké nové informace patřičně strávit a přijmout je. Nechce se vám tomu věřit, doufáte, že je to jenom zlý sen," Daphne se zlomil hlas. Ale chtěla pokračovat dál. "I nám to posledních pár let připadalo jako noční můra. Od dob, kdy je Winx porazily, uběhla už řádka let. Naivně jsme se domnívali, že jsou poražené nadobro."
Thoren přistoupil ke své královně a položil své dlaně na její křehká ramena. Chtěl tím vyjádřit, že při ní bude stát navždy. V dobrém i ve zlém.
Z tohoto načerpala Daphne další sílu. V očích se jí objevil vzdor a odhodlání. Jsou při ní její přátelé, rodina. Ale sil budou potřebovat mnohem více. " Není pochyb o tom, že budou chtít zosnovat pomstu. Ale nebudou bojovat jen proti Winx a nám," poukázala na sebe a Thorena, "svým zlem budou chtít postihnout celou Magickou Dimenzi, jako na to měli zálusk v minulosti." V sále panovalo naprosté ticho, napětí by se dalo krájet.
"V ohrožení jste vy všichni, o tom už zmínka padla. Jestli Temná Dvojčata chceme porazit, budeme potřebovat vaše síly a pomoc." Daphne přejížděla očima dav mladých lidí. Někteří jsou tak odvážní, že by se sami postavili lvu jen s holýma rukama. Jiní byli pravý opak. Navíc se dá očekávat, že pro některé se boj s nepřítelem stane osudným. Tuto myšlenku už neměla sílu vyslovit nahlas. Ani to nechtěla.
Když se neměla k dalším slovům, ujala se toho Flora. "Nepřítel je hrozivý, s tím se musíme všichni smířit. Teď je jen na vás, zdali proti němu chcete bojovat. Bojovat a zvítězit." Viděla pestrou škálu výrazů tváří. Některé byli zarputilé a odhodlané, jiné vyděšené. Další přemýšlivé, někteří připomínali hráče pokeru. Skrývali jakékoliv emoce.
Teď nastal čas pro jejich rozhodnutí. "Nebudeme nikoho do ničeho nutit. Ale ihned se musíte rozhodnout. Ti, kteří nám chtějí pomoci, ti, kteří nemají strach z boje, zůstanou tady v posluchárně. Ostatní se mohou odebrat ven a věnovat se svému volnému času. Vyučování začne zítra."
Chvíli se znovu nic nepohnulo. Každý se ztrácel ve svých vlastních myšlenkách. Zvažovali všechna fakta, pro a proti, až nakonec dospěli k závěru.
"Upozorňuju své studenty, že jestli někdo teď tuto místnost opustí, nemá na škole pro Specialisty co dělat!" zahřměl hlas profesora Rudé Fontány. Ale ani jednoho Specialistu ve skutečnosti nic takového nenapadlo. Zbabělci opravdu neměli na škole pro hrdiny místo.
Naopak ze sálu zamířilo ven pár víl. Převážně prvaček. Ty nenašli dost odvahy, aby tu zůstaly sedět. Našlo se i pár dívek ze starších ročníků. Měli strach a báli se mu postavit.
Strach mělo i šest dívek sedících v poslední řadě. Přikoval je na místech.
Ariana se dívala na Zefira. Uvědomila si, že on se boji nevyhne. Ona by mohla, kdyby se sebrala a odešla ven. Jenže to udělat nechtěla. Její místo bylo vedle milovaného bratra. Hodlala ho bránit, pokud by bylo třeba.
Keiko vnímala Dannyho přítomnost vedle sebe. Cítila, že na ni upírá svůj hluboký pohled. Vzpomněla si na včerejší večer, kdy při ní stál a chránil ji. Tušila, že by to bez váhání udělal znovu. Co když není takový, jak si ho vykreslila? Jeho odvaha ji nakopla. Bude bojovat!
Mikki se letmo dotkla Sethovy ruky. Nezamýšlela to, ale Seth možná ano. Stočila na něj svůj pohled. Povzbudivě se na ni usmál. Oplatila mu stejnou mincí. Zavzpomínala na svou rodinu. Zvířecí přátele… Kvůli tomu všemu byla připravená obětovat i svůj život.
Elisu přešel humor. Viděla, že na tom je podobně i Zefir. Tohle bylo vážné, pro vtípky tu nebylo místo. Přelétla pohledem své nové přátele. V každé tváři se postupně objevovalo odhodlání, až to nakazilo i Elisu. Za přátele, za rodinu, za lid Magické Dimenze!
Zoey naslouchala tlukotu svého srdce. V jistém smyslu to byla hudba. Její osobní píseň. Každý takovou měl, aniž by o tom třeba věděl. A v této válce zanikne tolik nádherných melodií. Je třeba jich co nejvíce zachránit!
Cleo se zatoulala do své domoviny. Myslela na rodiče, na lid, kterému byla celou svou bytostí oddaná. A pomyšlení, že by zkáza měla zachvátit její království… zamrazilo ji v zádech. Něco takového nehodlala dovolit. Temná Dvojčata by se nejdříve musela vypořádat se mnou!
S námi všemi!
Ředitelka Flora se pousmála. Byla i překvapená, že tu zůstalo tolik jejích studentek. Jednalo se o příjemné překvapení. Domnívala se, že hlavně prvačky co nejrychleji utečou, ale mýlila se. Jistě, některé přesně to udělaly, ale s tím se nedá nic dělat. Jsou tak mladé, v podstatě začaly teprve žít. A jsou připraveny vzdát se svého života pro dobro a světlo…
"Všichni máte náš obdiv. Vaše statečnost a odvaha vás dovede daleko. Zůstali jste tu, protože chcete chránit to, co je vám nejdražší. Rodinu, přátele, domov. A podaří se vám to. Musíte si však uvědomit, že se šťastného konce nemusíte vůbec dočkat," vyřkla Flora krutou pravdu. Teď, když to slyšeli, začínali si to uvědomovat. Nikdo ale své rozhodnutí nezměnil.
"Dobrá tedy. Počátkem zítřka se výuka rozšíří o předměty, které by vám měli pomoci načerpat síly a mít je plně pod kontrolou. Jsem si jistá, že stejně tak to bude i na Rudé Fontáně," Flora se otočila na Aranattu, který přikývl na souhlas.
"Abyste dokázali čelit hrozbě, musíte podstoupit náročné lekce a tréninky. Je to všem jasné?!" Jeho studenti přikývli. Aranatta dokonale skrýval svůj strach. Strach o sebe neměl, to vůbec ne. On je zkušený válečník, účastnil se už tolika bitev. Bál se o své svěřence. Ani stoprocentní nasazení a odvaha nezaručovaly úspěch…
Flora pronesla závěrečná slova. "To je asi tak všechno, co jsme já a profesoři měli na srdci. Upřímně vám děkuji a užijte si zbytek dnešního dne. Dokud to půjde," dodala šeptem.
"Pokud je to všechno, my se vrátíme na Rudou Fontánu. O všem musím zpravit ředitele," konstatoval Aranatta. Pokývl Floře a profesorům na rozloučenou a začal shromažďovat Specialisty.
"Docela se divím, že jsi mi neřekl, abych odešla," obrátila se Ariana k Zefirovi. Uvědomila si to až pozdě, když už bylo rozhodnuto.
"Já ti přece nebudu nic nařizovat. Jasně, docela se o tebe začínám bát, ale budu stát při tobě. Vždycky," dodal a svou malou sestřičku objal.
Ariana ho také pevně stiskla. Lepšího bratra by si nemohla přát.
"Tak tu na sebe dávejte pozor, holky, a…" Gray svou myšlenku nestihl dopovědět.
"Kde je Ryou? On se z té ošetřovny vůbec nevrátil?!" Aranatta kráčel ke skupince. A kdyby to bylo možné, snad by i chrlil oheň.
"Ale ne-e, on si jenom… potřeboval odskočit. Jasně!" snažil se Elliot vysekat Ryoua z problému.
Aranatta se nad něj nebezpečně naklonil, z očí mu sršely blesky. "Nesnaž se ho krýt, Elliote. Když lžeš, dá se to poznat vždy a všude. Měl bys na tom zapracovat." Elliot zklamaně svěsil hlavu. Ach jo…
Zefir se ho chtěl zastat. Aranatta vytušil, co má v úmyslu. Přivřel oči tak, že z nich byly malé zlověstné škvírky.
"He, he… tak my ho půjdeme najít a přivedeme ho k lodi."
"To bych vám také radil. A uděláte nejlíp, když okamžitě vyrazíte!" Dívky vylekal tón jeho hlasu, i když se profesor nezlobil na ně. Kluci se kolem něj rychle prosmekli, aby ještě neschytali nějaký políček. Dívky je také urychleně následovaly.
Aranatta byl spokojen, jak na studenty působí. Byl to základ pro jejich tvrdý výcvik. Řád a disciplína. Na půdě školy nestrpěl žádné hulváty a delikventy.
Všichni Specialisti už mířili k lodím. Aranatta udělal to samé.
Holky vedly Specialisty na ošetřovnu, jelikož oni neměli ponětí, kde se nachází. Uvnitř Alfei se ocitli poprvé. Ale ani šest víl to netušilo. Proto se po cestě ptali studentek ze starších ročníků.
"Ani jsme se vás vlastně nestihli zeptat, kdo je ta holka, kterou jste, předpokládám, našli?" zeptala se zvědavě Mikki
"No jo, málem bych na to zapomněla," ozvala se Ariana, "co se vlastně stalo?" Všechny teď očima visely na klucích. Svou zvědavost se nesnažili zakrývat.
Ani jeden se nejprve ke slovu neměl, nakonec se toho ujal Seth. "Našli jsme ji… Teda Ryou ji našel tady ve školním parku. Měli jsme namířeno do sálu spolu s ostatními. Ryou se zarazil a říkal něco o tom, že slyšel volání, tak za ním šel. Ale nikdo jiný nic podivného nezaslechl, žádné volání. Nakonec našel tu holku, úplně bezvládnou, vysílenou."
Děvčata naslouchala Sethovu vyprávění. První se ozvala Cleo. "Jak je možné, že to volání, jak to mu říkáš, slyšel jenom Ryou?"
Seth pokrčil rameny. "Nevíme. Zní to celé dost podivně."
Ošetřovnu už měli ve svém zorném poli. Kráčeli k ní pomalým krokem…
Za jejími dveřmi se náhle ozval křik.

Winx letní hra!

27. června 2014 v 17:42 | Keiko |  Rady a tipy od Aishy
Ahoj víly! Chtěla bych vás naučit super magickou hru, kterou můžete hrát venku se svými přáteli: jmenuje se "Kouzlo pohybu"!



1. Mezi sebou si zvolte "vílu" ( popřípadě "čaroděje"), a dotyčný opustí skupinu. Pak si mezi sebou zvolte "velitele": víla/čaroděj bude muset uhádnout, kdo velitel je! Ale jak?
2. Je to jednoduché: velitel si stoupá, sedá, běhá, tleská, předvádí všelijaké kousky a celá skupina ho musí napodobovat! POZOR: všichni musí být rychlí, aby víla nebyla schopná rozpoznat velitele. který skupinu vede!
3. Teď je řada na víle/čaroději, aby hádala! Pamatuj: čím více je skupina jednotná a rychlá, tím těžší bude uhádnout velitele!


Hodně zábavy!





Staň se opravdovou Winx kouzelnicí!

27. června 2014 v 17:30 | Keiko |  Rady a tipy od Tecny
Chtěla bys také umět aspoň trochu kouzlit, jako Winx? Pak ti prozradím jeden malý trik, který každému vezme dech! Pomůcky které potřebuješ: Průhlednou sklenici s víčkem, dva stejné knoflíky, průhlednou lepící pásku.




- Vezmi sklenici a ukaž ji publiku, přilep jeden knoflík pomocí lepící pásky na spodek víčka!
- Vezmi druhý stejný knoflík, dej ho na uzavřenou sklenici a prudkou ranou zasáhni dlaní své ruky onen knoflík!
- Kvůli ráně spadne knoflík připevněný na spodku víčka na dno sklenice. Ale opravdu to bude vypadat, jako kdyby knoflík prošel skrz víčko! Teď schovej knoflík, který byl na uzavřené sklenici, do kapsy, aniž by tě někdo přistihl!

MALÁ RADA: Několikrát si trik procvič, než s ním půjdeš před publikum, abys zaznamenala úspěch!







Tajemství perfektního vílího přátelství!

27. června 2014 v 17:16 | Keiko |  Rady a tipy od Musy

Ahoj víly, také máte výjimečné přátele, se kterými sdílíte kouzelné chvilky... jako my Winx?
Tak potom vám prozradím tři tajemství, které udělají vaše přátelství ještě více magické!



1. Předtím než zalehneš večer do postele, pošli svým kamarádům smsku s veselým příběhem nebo něčím zvláštním, co se ti během dne přihodilo. Tvým přátelům to bude připadat, jako kdybys byla vedle nich a ty usneš s úsměvem na tváři!



2. Písemky, taneční vystoupení, narozeninová oslava! Tolik důležitých okamžiků prožitých spolu! Při podobných příležitostech si navzájem posílejte smsky s přáním štěstí. Opravdu ho přinesou!



3. My Winx máme tajný kód, pomocí kterého si můžeme psát super tajný deník nebo důležité zprávy! Proč si také nějaký nevytvořit, abyste si mohli psát magické zprávy?





Malování Sluneční magií

27. června 2014 v 17:01 | Keiko |  Rady a tipy od Stelly
Taky vás slunečné dny nabíjí energií a vybízejí k tvoření fantastických uměleckých děl?



Tak se podívej na můj nápad: Maluj se sluncem!
Tady je návod:
1. Na pláži si posbírej ty nejhezší mušle.
2. Umísti je na papír, vytvoř uskupení, které se ti nejvíce líbí. Pak okolo mušlí nanes různé glitry, barvy a dekorace, které máš ráda. Buď opatrná! Abys nehnula mušlemi, můžeš je na papír připevnit trochou lepící pásky!
3. Nastal čas pro magii! Nech svůj výtvor ležet na sluníčku celé odpoledne. Jeho světlo ti zbarví tvůj výkres do žluta, a přitom na papíru zanechá obrysy předmětů.
4. Nevěříš mi? Předměty opatrně sejmi z papíru a pozoruj kouzlo!


Zkus namalovat se sluncem nějaký Winx obrázek a zvol si nějaké další dekorace a ozdobné předměty!





Winx víla ALEX

26. června 2014 v 10:28 | Keiko |  Tvoje Winx


Jméno pro sedmou vílu Goldix Clubu

23. června 2014 v 16:06 | Keiko |  Goldix Club
Zdravím všechny příznivce Goldix Clubu! :) ^^

Než se dostanu k podstatě tohoto článku, chtěla bych vám poděkovat. Jsem ráda, že se vám příběh GC zatím líbí a snad se k němu rádi vracíte. :)
Budu se snažit stanovit si půlku kapitoly každý týden, tak snad to zvládnu... :D Jsem šťasná, když můžu číst vaše komentáře k příběhu. :) To mě nakopává k dalšímu psaní. A tím taky vidím, že to má smysl.
Takže Arigatou! ^^ (Děkuji) :)

P.S. Onehdá mi někdo napsal, jestli bych s ním neudělala na jeho blog rozhovor, ale nějak už jsme na sebe ztratili kontakt... xD Takže tímto chci říct, že kdo byste o něco takového stál, stačí napsat. ^^

A teď k věci! :)
Hodně z vás píše, že se vám líbí k sedmé člence Goldix jméno Jasslyn. Což o to, mně se líbí taky, ale není to jediné jméno, které mi učarovalo. :D Zatím se teda jmenuje Fleur, ale rozhodla jsem se, že to teda nechám na vás, drazí přátelé. :D
Vybrala jsem ještě další čtyři jména. Pod tímto článkem najdete anketu. Stačí jen dát hlas jménu, které se vám nejvíce líbí. Popřípadě se můžete vyjádřit i do komentů. ^^ Za každou odezvu budu ráda. :)

Tak se mějte pěkně! ^^

Vaše Keiko ☼





V. Hořká skutečnost - část druhá

21. června 2014 v 10:55 | Keiko |  Příběh Goldix Club




Na Rudé Fontáně, škole pro Specialisty, panoval čilý ruch. Starší ročníky a pár nadaných prváků čekal odlet na Alfeu. A podle všech známek se nejednalo o nějaké setkání, jako tomu bylo předešlý večer. Dělo se něco nečekaného a nic dobrého. Každým cloumal neklid. I tím, kdo neustále vtipkoval.
"Zefire, nemohl bys i třeba jenom pět minut nevtipkovat a brát věci vážně?"
"To bych teda nemohl. Život je příliš krátký na to, zabývat se blbostmi a problémy. Člověk by pak celým životem bloudil jako přízrak," odvětil Zefir Elliotovi.
"To je docela dost možné, ale některý věci by člověk brát vážně měl," ozval se Seth, který se spolu s Dannym chystal nastoupit do lodi. Odletová hala byla plná lidí. Zajímalo by mě, jak se všichni na Alfeu vejdeme, přemítal v duchu Seth.
Jeho myšlenky narušil mohutný hlas hlavního profesora Aranatta, který měl na povel všechny Specialisty. "Všichni Specialisté nastupovat! Za pět minut startujeme!"
Během pár chvilek byli připraveni k odletu. Během startu v lodích panovalo ticho, kromě motorů nebylo slyšet nic jiného. Každý přemítal, co má tohle shromáždění znamenat. To přece nebylo jen tak.
Už se ocitli nad Alfeou. Celá cesta netrvala snad ani dvě minuty. Tak to všem připadalo bleskově rychlé. A během pár vteřin přistáli na nádvoří školy pro víly. Tam na ně čekala ředitelka Flora, na tváři přívětivý úsměv. Nedávala na sobě znát žádné známky znepokojení. Své emoce držela pod kontrolou a také ty chlapce nechtěla hned vylekat. Její studentky ještě snídali. Ale brzy se všichni dozví hořkou skutečnost.
Jenže bez zla by tu nemohlo být světlo a naopak. Tak to pro Floru vždy bylo a vždy bude. Celá ta léta neustále vznikalo všelijaké zákeřné zlo. Pokaždé ho Winx porazily. Teď už na to samy nestačí, potřebují všechnu pomoc, kterou mohou dostat.
Na Alfeu také časně ráno dorazila Daphne s Thorenem. Výraz ve tváři Daphne mluvil za všechno. Pro ni je celá tahle situace horší než pro všechny ostatní.
Dveře dvou lodí se otevíraly a Specialisté začali vystupovat. Utvořili zástup za svým profesorem. Aranatta vše překontroloval a vydal se k Floře.
"Dobré ráno, ředitelko Floro. Rádi jsme přijali vaše pozvání ještě jednou. I když nevíme, proč tak muselo být učiněno." Profesor Aranatta čekal na dostatečně přijatelné vysvětlení. Neměl rád, když se do jeho plánů vmísilo něco nečekaného. Dnes už chtěl začít s tvrdým tréninkem prváků. A místo toho musel znovu na Alfeu. Neslyšně si povzdechnul.
"Také vám přeji dobré ráno, pane profesore. Jsem ráda, že tu jste a přivedl své nejnadanější studenty. Je mi líto, že jsem narušila vaši výuku, ale okolnosti jsou vážné a nesmíme déle otálet," promlouvala Flora s vážnou tváří. "Prosím, následujte mne do společenské posluchárny." Ladně se otočila a zamířila ke vchodu do budovy.
Aranatta se za ní chvíli díval, v hlavě mu vyvstávalo tisíc otázek najednou. Nakonec pokynul svým studentům, aby ho následovali.
Bez otálení tak učinili. Když spatřili ředitelku Floru a slyšeli, jak vážně mluví, bylo to jasné. Něco není v pořádku. A jsou v tom namočení všichni.
Podobné úvahy měl i Ryou. Byl přesvědčen, že to má něco společného s těmi čarodějnicemi, které se tu včera ukázaly. Pravděpodobně se znovu shledají.
Chtěl následovat své spolužáky, ale něco ho zarazilo. Najednou jím zacloumal neklid, měl zvláštní tušení. Prudce se zastavil, až do něj narazil Elliot. A do Elliota narazil Danny.
"Co se děje, Ryou? Snad jsi nedostal strach? Bojíš se, že nadcházející událost nezvládneš?" Popichoval ho Zefir. Gray se k němu přidal. Šťouchl loktem do zkamenělého Ryoua. "Ale kdepak. Zase se přece uvidí s tou hezkou brunetkou. Nemám pravdu?"
Ryou na jejich pichlavé narážky nereagoval. Jeho pohled směřoval k části areálu, kde se nacházel park a menší les. Tam to bylo. Jakoby ho něco nebo někdo volal… Podíval se na profesora Aranattu, ale ten už zmizel s většinou studentů v budově školy.
Nezaváhal. Rozeběhl se do parku. "Ryou! Kam to běžíš?!" Volal za ním Gray. Ryou předstíral, že ho neslyšel, aby nemusel nic vysvětlovat. Ani sám nevěděl, co má vlastně za lubem, co ho do těch míst táhne.
"Co to do něj vjelo?" Podivil se Seth. Všech pět se za ním dívalo.
"To je jedno, nemůžeme ho nechat samotného. Za ním!" Zavelel Gray. Rozeběhl se za Ryem, ostatní ho následovali. Jen Elliot trochu zaostal. "Počkejte! A co to shromáždění? Tam bychom neměli chybět!"
"To nám nikam neuteče. Jen přitáhneme Ryou zpátky a budeme tam coby dup," argumentoval Gray. Teď měl vážně starost o svého kamaráda. Co je to s ním?
Elliot si povzdechnul a vydal se za ostatními kluky. Musel přiznat, že byl taky zvědavý, proč Ryou zamířil k parku.
Volání sílilo. Ryoua z toho skoro boleli uši. I když to bylo jen mentální volání. Ve skutečnosti nic slyšet nebylo. A měl podezření, že to může slyšet jenom on. Ostatní o tom neměli ani ponětí…
Už byl blízko. Tady někde to bylo. Pak ji konečně spatřil. Kousek od něj, mezi stromy, ležela bezvládná dívka. Měla dlouhé kudrnaté vínové vlasy, tmavou pleť a ve tváři vepsaný výraz zoufalství a beznaděje. A to volání přicházelo od ní.
Ryou se na ni díval dlouhou chvíli. Připadala mu povědomá a… cítil, jakoby to byla jeho stará známá. Ale to je nesmysl. Nemohl si vybavit, že by ji někdy v životě viděl.
Poklekl k ní a zkontroloval životní funkce. Byla v pořádku, jen ztratila vědomí. Vytušil, že musela podstoupit těžkou a zlou situaci proti své vůli.
Slyšel, jak k němu dobíhají jeho spolužáci. On však stále spočíval očima na oné neznámé.
"Ryou, co to tady…" načal otázku Gray, ale už ji nedopověděl. Byl udiven výjevem, který měl před sebou. Těkal pohledem mezi Ryoem a neznámou holkou v bezvědomí.
"Tak proto jsi sem tak hnal? Jak jsi věděl, že…?"
Ryou chtěl začít vysvětlovat, jenže ho předběhl Zefir. "Teda, kámo, ty máš bezvadnej radar na pěkný holky! Nejdřív ta brunetka a teď další…"
Elliot ho praštil po hlavě. Zefir na něj vrhl zlostný pohled. "Za co to bylo, sakra?"
"Přestaň si ze všeho dělat srandu! Občas už to bývá vážně otravný. A tady se vtípky vůbec nehodí," vyčinil Zefirovi Elliot.
Zefir si zhluboka vydechl. Vědě, že má Elliot pravdu, ale on si prostě nemohl pomoci. Nejdřív mluví, pak přemýšlí.
"Máš pravdu, Elliote," konečně promluvil Ryou a všichni mu teď začali věnovat svou pozornost. " Když jsme se ocitli venku na nádvoří, v hlavě se mi ozvalo volání. Zoufalé a skoro se to nedalo vydržet. Přicházelo to od ní!"
Zavládlo ticho. První se ozval Danny. "Jasně. Ale proč jsi to volání slyšel jenom ty? Proč ne i někdo jiný?"
Na to Ryou neměl odpověď. Mohl promluvit jen o svých pocitech. A ty přece nelžou. "Netuším, Danny. Ale… něco mi říká… že mě s ní něco spojuje. Nevím co. Dá se to jen těžko popsat…" Víc už k tomu nedodal. Nevěděl, co dalšího by k tomu měl říct.
"Dobrá. Navrhuju, abychom ji vzali s sebou. Určitě se o ni postarají. Musí to být zdejší studentka, jinak by tu nebyla," přemítal Gray nahlas. Ostatní mu mlčky dali za pravdu.
Gray přistoupil k bezvládnému tělu a chtěl dívku vzít do náruče, ale Ryou ho zarazil. "Já ji vezmu, dobře?" Neptal se, bral to jako fakt. Gray jen pokrčil rameny a nechal Ryoua, ať se o neznámou postará. Pak zavelel k odchodu. Shromáždění už pravděpodobně začalo.

"Máš jediný štěstí, Eliso! Jen by ses toho dotkla, tak jsi mrtvá," pohrozila Elise Cleo. Právě se Zoey došli ke stolu, kde na ně čekala snídaně. Miska s cereáliemi, toasty, tvarohové koláče, ovoce, všelijaké džusy a čaj. Cleo se začaly sbíhat sliny. Zasedli se Zoey ke stolu a snídaňové hody mohly začít.
Elisa se zasmála. "Víš, já bych ti to klidně i snědla. Ale je tu toho tolik, že bych asi praskla, kdybych to do sebe naládovala. Proto se teď můžeš najíst," podotkla. Vtipná byla už od rána. A když byla takhle rozjetá, nic ji nezastavilo.
Cleo jen protočila nevěřícně oči. Už k tomu však nic neřekla. Užívala si ranní pohody, dokud ještě mohla. Brzy začne vyučování a to už taková pohoda nebude.
"Hele, není tamto královna a král Domina?" zeptala se zvědavě Ariana. Dívky následovaly její pohled. V čele místnosti se nacházela hodovní tabule pro zdejší profesory. Také se prohýbala pod podnosy jídla. Seděly tam i Bloom, Aisha a Musa, které na škole neučily. Naopak nebyla přítomna ředitelka Flora.
"No jo, máš pravdu," přisvědčila Keiko. "To by mě zajímalo, co je sem přivádí." Na to nebyla zvědavá jenom ona. Snad se nestalo nic vážného. Než znovu podstoupit tu včerejší hrůzu, radši bych oželela i dva měsíce letních prázdnin a chodila do školy, pomyslela si Keiko.
Vrátila se zpátky ke své snídani. Na stole toho bylo ještě požehnaně a Keiko měla pořád hlad jako vlk. Milovala jídlo a nikdy se tím netajila.
"Člověče, Keiko, brzdi trochu, nebo se udávíš," podotkla na účet Keiko Ariana. Ale i ona sama se ládovala, jako kdyby týden nejedla.
"Žádný strach, kamarádko, chceš si snad dát závody v jezení?" vyzvala Keiko Arianu na souboj. Než však stačila Ariana přijmout výzvu, jídelním sálem se rozlehl Bloomin hlas.
"Prosím všechny studentky o pozornost," vyčkala, až se na ni budou soustředit všechny oči a pokračovala. "vím, že už se nemůžete dočkat vzrušujícího vyučování, nicméně, to bude ještě dnes muset počkat." Dívky vstřebávaly její slova. Dnes se ještě nebude učit?
"Za malou chvíli se ve společenské posluchárně koná shromáždění, na které byli přizváni i Specialisté. Proto vás žádám, abyste se ihned přesunuli na již zmíněné místo." Na závěr se na všechny povzbudivě usmála, pokývla ostatním profesorům a spolu s nimi zamířila směrem k posluchárně.
"Mám takový pocit, že bych se snad radši učila celý den, než být při nadcházejících nevyhnutelných událostech," přiznala barvu Mikki. "A k tomu ještě ta záhadná tetování. Nečekala jsem, že začátek školního roku může být tak vypjatý a zvláštní." S těmito slovy se sebrala a s Elisou šla za ostatními studentkami.
"Naprosto s ní souhlasím," přisvědčila Zoey.
Jako poslední v jídelně zůstali Ariana s Keiko. Zadívali se navzájem do očí. Beze slov si porozuměli, co má ta druhá na srdci.
"Tak půjdeme, ať neskončíme na listině špatných studentek," odlehčila atmosféru Ariana.
Keiko se její poznámce pousmála a společně se vydali za ostatními.
Když se ocitli ve společenské posluchárně, skoro všechna místa byla už obsazená. A znělo to, jako by tu bzučel obrovský roj hmyzu.
"Už jsou tady i Specialisté. Vidíš někde Zefira?" zeptala se Ariana a pátrala po tom velkém davu lidí. Keiko jen zavrtěla hlavou. "Zkus najít Elisu a možná tam bude i tvůj bráška."
"No jistě, to mě taky mohlo napadnout." Ariana se odmlčela a obě se snažily najít své nové kamarádky. Keiko je spatřila, jak si sedí až v poslední řadě a Elisa na ně zuřivě mávala.
"Ariano, tamhle jsou!" Vzala ji za ruku a vystoupali po schodech do poslední řady.
"No, kde jste? Člověk, aby vám poslal pozvánku speciál!" šťouchla si Elisa. K tomu už dívky nestačily nic říct, jelikož shromáždění oficiálně začalo. Vepředu na vyvýšeném pódiu stáli profesoři Alfei, ale také jeden z Rudé Fontány. Teď tam stály všechny Winx, i s ředitelkou Florou. V pozadí objímal král Thoren Daphne kolem ramen.
"Víly a Specialisté, je nám líto, že jsme museli odložit začátek vyučování," začala odlehčeně Flora, "vím, jak těžce to musíte nést." Posluchárnou se rozlehl nervózní smích studentů.
"A teď vážně. Někteří z vás se včera setkali se zlem nejvyššího rázu. Temná Dvojčata už jednou chtěla svou temnotou ovládnout Magickou Dimenzi, ale bylo jim v uskutečnění jejich plánů zamezeno. Nyní mohou být ještě větší hrozbou než před lety. Jsou hrozbou pro celou Dimenzi. Jsou hrozbou i pro vás," poukázala Flora na shromážděné studenty. Ti po sobě začali pokukovat a šeptat. Zřejmě nikomu se vyřčená slova nezamlouvala.
"Proto jste tady. Nikomu z vás však nenařizujeme přítomnost ve válce. Dáme vám na vybranou. Než se rozhodnete, musíte o svých nepřátelích něco vědět." Flora se otočila k Bloom. Ta pokývla na souhlas a přistoupila k Floře.
"Temná Dvojčata kdysi…" ani nestačila doříct větu. Přerušila ji Daphne.
"Ne, Bloom. Dovol, abych vysvětlení podala já sama," vystoupila ze stínů a předstoupila před vylekané studenty. Nikdo se jim nemohl divit.
"Daphne, jsi si tím jistá?" Snažil se ji ještě Thoren zastavit. Daphne jen přikývla. Byla odhodlána vyjevit pravdu celému světu. Pravdu, kterou se jí dařilo celé roky skrývat. Musí být silná.
"Jak už Bloom načala, Temná Dvojčata byla v minulosti vílami," za Daphne se zapnul projektor a na stěně se objevil obrázek dvou víl. Obě byly nádherné, až to bralo dech. Sálem se nesl šum. Jak se mohly víly proměnit ve ztělesnění zla?
Daphne pokračovala: "Rosalynn, víla s havraními dlouhými kadeřemi, byla vílou míru. Severina, víla se třpytivými stříbrnými vlasy, byla vílou světla. Společně chránily království Domino před veškerým zlem. Pomáhaly zdejším obyvatelům, radovaly se z každého prožitého okamžiku. Jednoho dne se něco změnilo a obě víly pohltila temnota. Nikdo neví co, nebo kdo to způsobil. Místo štěstí začaly šířit zkázu." Na stěně se promítaly události před dlouhou dobou. Sálala z toho hrůza, až si někteří museli zakrývat oči.
Daphne se chystala odkrýt ten nejhrůznější fakt. Všechny oči ji pátravě sledovaly, čekaly na další zlomový okamžik. Zhluboka se nadechla a vyřkla děsivou skutečnost.
"Rosalynn a Severina jsou… byly princeznami Domina. Byly to mé dcery. Moje a krále Thorena."
Ticho. V místnosti se nic nepohnulo, nebyl slyšet žádný zvuk. To, co všem teď Daphne sdělila, bylo neuvěřitelné. Neskutečné… Nikdo se neodvážil promluvit.
Náhle do posluchárny vpadlo šest Specialistů, jeden z nich nesl v náručí neznámou dívku. Pro změnu všichni nechápavě koukali na příchozí skupinu.
"Potřebuje pomoc!"
Pravda o Temných Dvojčatech a neznámá víla připravena o své síly se zlatým tetováním. Co přijde dál?



Winx víla LULULALA II.

18. června 2014 v 13:32 | Keiko |  Tvoje Winx

Winx víla LUNA - Lovix

17. června 2014 v 11:37 | Keiko |  Tvoje Winx