Srpen 2014

Goldix - tajemství tetování

31. srpna 2014 v 15:56 | Keiko |  Goldix Club
Ahoja příznivci Goldix Clubu! :)

Doufám, že si užíváte poslední den volna a zítra zase hurá do lavic! :D
No, k věci. :) Mám tu pro vás takové menší překvapení. :) Rozhodla jsem se vám odtajnit část tajemství, co se týče tetování, které mají všechny Goldix víly.
Každé z Goldix bude její tetování propůjčovat nové schopnosti. Hlavní schopností bude používání předmětů - zbraně potřebné v boji proti zlu.
Každá víla má svou zbraň vyvedenou ve svých barvách.
Já jsem je konečně vymyslela a hodila je na papír. Zatím nejsou vybarvené ani nic... :D Ráda bych, abyste zkusili zbraně přiřadit k vílám. :) Myslím si, že to není nic těžkého, většinu poznáte hned... :D

Tady jsou! ^^

















IX. Kronika Sférického světa - část první

30. srpna 2014 v 17:37 | Keiko |  Příběh Goldix Club






Tři bytosti si razily cestu polorozbořeným palácem na Dominu. Po cestě byli nuceni vyhýbat se kusům omítky, zničeným obrazům a také nehybným tělům. Ten pohled nedělal Daphne, Keiko ani Jasslyn vůbec dobře.
"Vír Plamenů? Co je to?" nemohla se zvědavosti ubránit Keiko. Už běželi jakou dobu, po schodištích stále dolů, snad až do podzemí a po celý čas nikdo nepromluvil.
"Na vysvětlování teď není čas, děvčata. Nejdřív se musíme ujistit, že nejmocnější knihu Magické Dimenze nemají v rukou Dvojčata." Daphne nemohla mít klid, dokud se nedostanou k Víru Plamenů a na vlastní oči uvidí Kroniku Sférického světa. Tato kniha společně s Legendáriem patří mezi nejnebezpečnější magické předměty. Vyžaduje velkou moc je ovládnout a zlo z nich vypuštěné zničí moc ještě větší.
Dorazili k posledním schodům, jež vedou přímo k jejich cíli. Ale byl tu jeden problém. Nebylo tu vidět na krok a existovala možnost, že část schodiště byla zničena.
"Potřebovali bychom trochu světla," obrátila se s nevyřčenou otázkou Daphne na Keiko. Ta ihned pochopila, co po ní královna Domina požaduje.
Zvedla ruku se vztyčeným palcem. "Jasně, nechte to na mě, dámy." Rozevřela dlaň a soustředila se na element ohně. Rázem se ve vzduchu objevila menší ohnivá koule, jejíž plamínky radostně tančily. Keiko poručila, aby se plamen vznesl o trochu výš.
"Skvělé," pochválila Daphne umění svého doprovodu, "ovládnout nezkrotný oheň dokáže jen stejně nezkrotná duše.
Keiko se nad tou poznámkou pousmála. "A co dokáže ovládnout živel Země? To by totiž pro mě byla informace, která by měla cenu zlata."
Královna Domina zvážněla. "To si možná povíme někdy jindy," stočila svůj pohled k točitým schodům. Zdálo se, že žádnou újmu neutrpěli, ale člověk nikdy neví, co ho čeká na konci cesty.
"Pojďme, dávejte si pozor, kam šlapete a neustále sledujte okolí," varovala dívky Daphne. Opatrně se vydali po schodech. Daphne už cítila vibrace přicházející od Víru. Slabého jedince to dokonce mohlo i zabít.
I obě mladé víly už postřehly přítomnost silného zdroje energie. Byly čím dál zvědavější.
Keiko si až teď něco uvědomila. Pořád chodí pěšky, přitom je proměněná a na zádech má křídla. Povzdechla si. Na co, sakra, myslím?! Zatřepotala malými křídly a jejich pomocí se vznesla do vzduchu.
Jasslyn se uchechtla, což upoutalo pozornost její nové kamarádky. Tázavě se na ni zahleděla. "Co je tu k smíchu?"
"Ale nic. Jen jsem si říkala, kdy ti konečně dojde, že můžeš i létat," smála se Jasslyn. Keiko se po ní z legrace ohnala rukou, Jasslyn se jí hbitě vyhnula. "A to jsi něco nemohla říct, člověče?" protočila oči Keiko.
"To by nebyla taková sranda, víš."
"Děvčata, teď není čas na legraci," otočila se Daphne k dívkám. V očích měla zachmuřený pohled, kterým se soustředila na Keiko. "Když máš křídla, mohla bys letět napřed a podívat se, jestli na nás dole něco nečíhá? Třeba kus chybějícího schodiště?"
Keiko beze slova přikývla. Přivolala další ohnivou kouli, aby byla schopná rozeznat nebezpečí a vydala se dolů. Daphne s Jasslyn ji následovaly s malým odstupem.
"Zatím nikde nic!" hlásila Keiko a přitom nepřestávala očima pročesávat terén. Na Domino se už snesla noc a v zámku panovalo ticho a tma. Jindy by tu bylo celkem živo, jenže dnes je všechno jinak. V chodbách a místnostech by v loučích plápolaly ohně, které by svým světlem ozařovaly vše, na co by dosáhly. Služebnictvo by dělalo svou práci, někdo by hrál na klavír, další by si četl v knihovně napínavý román. Je smutné, že se během malé chvilky může vše změnit.
Keiko se utápěla v černých myšlenkách a málem by přehlédla část chybějícího schodiště. Naštěstí ji probrala mohutná vlna energie, která přicházela z Víru Plamenů. Byli už velice blízko.
Daphne s Jasslyn už také došly k místu, kde schody končily. Chybělo tu asi třicet schodů.
"Tušila jsem, že tu na něco takového narazíme," konstatovala Daphne. Stočila oči ke Keiko, která se stále vznášela ve vzduchu. "Keiko, mohla bys použít svoje síly Země a spojit schodiště se zbytkem?"
Keiko přistála vedle Jasslyn. V očích se jí mihl stín pochybností. Síly Země se jí občas vymkly kontrole, ještě je neuměla moc ovládat. Ale jestli se chtějí dostat dolů, neměla jinou možnost.
Někdo ji vzal za ruku. Byla to Daphne. "Neboj se, pomůžu ti. Jen usilovně mysli na to, co chceš udělat. Všechno ostatní vytěsni z hlavy."
Keiko následovala instrukce, pevně držela dlaň Daphne ve své. Dávalo jí to pocit jistoty, za což byla nesmírně ráda. Volnou ruku napřáhla před sebe, mířila na prostor, kde by správně měly být schody. Zavřela oči a v duchu si představovala, jak se ze schodů vinou pevné liány obsypané smaragdovými listy. Vytváří provizorní schody, pevné jako skála…
"Výborně, dokázala jsi to. A úplně bez problémů!"
A opravdu. Keiko otevřela oči a spatřila před sebou to, co si v mysli představovala. Síla Země spojila svou silou oba konce schodiště.
Pustila Daphne ruku a na malou chvíli se zahleděla na své dlaně. Byla schopná udržet síly živlu pod kontrolou, ani jí to nestálo moc námahy. Zatnula ruce v pěsti a v duchu se zaradovala. Měla pocit, jakoby zvládla všechno na světě!
Daphne bez zaváhání pokračovala v cestě. "Už jsme skoro na místě. Budu potřebovat vaši pomoc, takže si nastřádejte trochu svých sil."
Seběhli posledních pár schodů a ocitli se před obrovskou bránou, jež byla zdobená rytinami, na kterých byly vyobrazeny žhavé plameny, a nad nimi se vznášel drak. Celé to působilo impozantním dojmem, před bránou si všechny tři připadaly jako trpaslíci.
Ale na bráně nebyla žádná klika, prostě nic, čím by se dveře daly otevřít.
"Jak se dostaneme dovnitř, Vaše veličenstvo? Máte nějaký tajný grif?" chtěla vědět Jasslyn.
Daphne se mírně pousmála. "Dalo by se to tak říct. Jen se dívejte." Přiložila levou ruku na levé křídlo brány. Ta se pod dotekem Daphne náhle rozjasnila a drak vyobrazený na bráně se začal hýbat.
Keiko s Jasslyn uskočily stranou, aby je snad ten drak nesežehl svým horkým dechem.
"Nemusíte se bát. Ten drak na první pohled vypadá jen jako překrásná rytina, ale ve skutečnosti je to strážce této brány. Kdyby se dovnitř chtěl dostat někdo, kdo k tomu není oprávněn, skutečně by na dotyčného zaútočil," začala vysvětlovat Daphne. Onen drak ji vždy uchvátil, i když se tu ocitla už mnohokrát. Nikdy ji neomrzí.
"Ale mě pozná. Jen členové královské rodiny Domina mohou otevřít bránu k Víru Plamenů." Drak chvíli dováděl, pak obkroužil bránu odshora dolů. Ta zaskřípěla a začala se otevírat. Trojice kolem sebe cítila proud magické energie přicházející od Víru. Keiko ani Jasslyn si nedokázaly představit, jak musí být silný.
"Říkáte, že bránu mohou otevřít jen členové královské rodiny," načala Jasslyn. "Platí to i pro Dvojčata?"
Daphne přikývla. "Bohužel, ano. Snažili jsme se pro ně bránu navždy uzamknout, ale co jednou bylo dáno, to už nikdo nezmění."
"Tady je ukrytá ta Kronika Sférického světa, že ano? Bojíte se, že ji Dvojčata našla a odnesla."
"Ano, a pokud se tak opravdu stalo… jsme v pěkný rejži."
Dívky se použitým výrazům zasmály. Netušily, že královna umí mluvit i hovorovou řečí.
Daphne vykročila směrem k Víru. Místnost, kde se nacházel, měla vysoký strop, holé mramorové stěny a Vír obklopovaly sloupy připomínající kmeny stromů.
"Ehm, můžeme taky vstoupit? Nějak se mi tam nechce bez vašeho povolení," přiznala se Jasslyn. Každou částičkou těla cítila nezkrotnost plamenů nacházející se nedaleko od ní.
Daphne se k dívkám otočila: "Pokud jste tu se mnou, nic vám nehrozí. Vzmužte se! Na světě existují ještě mnohem horší věci. Ale i mírumilovnější, to jo."
"To jste nás teda uklidnila," rýpla si Keiko, ale bez dalších debat vkročila do místnosti. Jasslyn jí byla v patách.
"Tak kde se ta vzácná knížka ukrývá? Že by tajný sejf? Nebo skrytá místnost za zdí? Kouzlo neviditelnosti?" vyjmenovávala možnosti Jasslyn. Jako ostatní doufala, že tu ta kniha stále je.
Daphne stála na okraji Víru Plamenů a zaujatě pozorovala plápolající oheň, který dosahoval výšky dvaceti metrů. "Ani jedno, Jasslyn. Kronika Sférického světa má svůj úkryt až na dně Víru."
"Cože?!" Keiko byla ohromená. Přistoupila k Daphne a shlížela dolů do pekelné výhně. "A jak ji odtamtud máme dostat? A jak jste ji tam vlastně dostali?" chrlila ze sebe otázky.
"Ta nejdůležitější otázka ještě nebyla vyřčená. A to jestli tam Kronika stále je. A abychom ji dostali sem nahoru, stačí nám naše spojené síly," odpověděla Daphne.
Zavřela oči a své nitro soustředila jen na Vír, na jeho dno. Vnímala jakousi přítomnost, ale nebyla si jistá, zdali se jedná o Kroniku. Budou to muset zjistit.
Daphne natáhla ruce k dívkám, levou ke Keiko, pravou k Jasslyn. "Chyťte se a pokuste se svou moc vysílat směrem ke mně. Snad to bude stačit… musí."
Jak řekla, tak holky udělaly. Daphne s jejich pomocí přivolávala onu tajemnou knihu. Žádala Vír Plamenů, aby jim ji vydal.
Plameny náhle přesáhly přes okraj, až se vyšplhaly ke stropu. A stejně tak rychle zase skomíraly. Pak se hodnou chvíli nic nedělo, ale dívky zůstaly nadále soustředěné. Oheň se znovu zvedal do výše a na světlo světa s sebou nesl Kroniku Sférického světa.
Vyplivl ji do výše, jako by se jí chtěl co nejdříve zbavit. Kronika začala padat a hrozilo, že přistane tam, odkud se zjevila.
"Keiko, doleť pro ni, prosím!" požádala naléhavě Daphne.
Víla se odrazila od podlahy a její malá křídla ji nesla ke kronice. Keiko popadla knihu do náruče a zamířila zpět. Obávala se, že kniha bude horká jako oharky, ale nic takového. Jen se z ní trochu kouřilo.
Keiko podala knihu Daphne. Měla koženou vazbu, nebyla nijak zdobená, jen byla převázaná stuhou barvy královské modři. Daphne ji převracela v rukou.
"Je to ona?" upírala Jasslyn na knihu pohled. Nějakým způsobem ji fascinovala, i když cítila, že z té knihy nemůže vzejít nic dobrého.
Daphne si oddechla a spokojeně pokývla hlavou. "Je to ona. To mi spadl obrovský kámen ze srdce, děvčata. Děkuji vám, že jste tu se mnou a že jste mi pomohli."
"Rádo se stalo, Vaše Veličenstvo," udělala Jasslyn ukázkové pukrle. To všechny tři rozesmálo.
"Dobrá, dobrá. Mimochodem mi nemusíte pořád říkat "Vaše veličenstvo". Jsem Daphne. A mám takový pocit, že spolu strávíme ještě hodně času." Knihu měla přitisknutou na prsa a chystala se vydat zpět do trůnního sálu.
Keiko ji však zarazila. "Nechtěla byste nám říct, co je vlastně Kronika Sférického světa?"
Daphne se zastavila a svěsila hlavu. Přemýšlela, jestli má těm mladým dívkám říct pravdu o knize, která nahání strach celé Magické Dimenzi.
"Mě by to tedy taky zajímalo. Myslím, že nás všechny," ozval se hlas u vstupu k Víru Plamenů. Daphne, Jasslyn a Keiko se za tím hlasem zvědavě otočily. U brány stály Winx, Thoren, Sky a Verena.
"Protože se zdá, že ta kniha Dvojčata velice zajímá," dodala Bloom.

Temná Dvojčata se nacházela v Nefritovém lese na planetě Stareina. To je království, které se nachází téměř uprostřed Magické Dimenze, avšak je od ostatních planet vzdálená. Jedná se o království, kde je posvátné vše, co má co do činění s vesmírem. Pro zdejší obyvatele je posvátná i jejich princezna, Ariana.
Nefritový les byl proslulý svými bažinami, se kterými si nebylo radno zahrávat. Proto se toto místo stalo pro Rosalinn a Severinu jejich útočištěm. Nic je tu nerušilo, nevkročila sem živá duše.
Na jednom z vysokých stromů si pomocí magie vybudovaly přístřešek, který byl lidským očím neviditelný. Navenek se zdál celkem malý, ale vnitřek byl rozlehlý. Byla tu dvě pohodlná lůžka, na stěnách visely sametové vínové závěsy a na to vše svítily zlatě zdobené svícny visící ze stropu.
"Kdybychom neutekli, mohli jsme je všechny konečně dostat a mít od nich pokoj!" zuřila Severina, rázovala si to z jednoho konce pokoje na druhý. Vážně ji to rozčílilo. "Co to do tebe vjelo, Rosalinn? Copak je nechceš zabít?"
Rosalinn ležela na svém lůžku a četla si nějakou knihu. Výlev její sestry ji vůbec nerozhodil, spíše ji pobavil. "Uklidni se, prosím tě. Jejich čas brzo přijde. Chci je zabít, to ano," zaklapla knihu a zadívala se na Severinu, "ale tím nejhorším možným způsobem."
To Severinu zarazilo. Přestala nadávat, zastavila se a otočila se k Rosalinn. Dala si ruce v bok a potutelně se zasmála. "Že mě to vůbec nepřekvapuje. Vždycky tolik prahneš po krvi a bolesti ostatních. To se mi na tobě fakt líbí."
"Po krvi a bolesti druhých prahneš i ty, nesnaž se to skrývat," popíchla Severinu černovlasé dvojče.
"Já se to nesnažím skrývat. Naopak to chci předvést celému vesmíru!" Severina zaklonila radostně hlavu, rozpřáhla ruce ve vzduchu a venku začala řádit bouřka. Oblohu křižovaly klikaté blesky, zvuk hromu byl ohlušující a na zem dopadaly kroupy velikosti tenisáku.
Rosalinn se zahleděla na tu spoušť, kterou způsobila Severina. Jim to připadalo báječné, ale obyvatelé planety už takovou radost mít nebudou.
"Až získáme Kroniku Sférického světa, vykonáme svoji krutou pomstu, která nikoho nemine. Winx, Společenstvo Světla, nevinní lidé… Ti všichni na vlastní kůži pocítí náš hněv."
Severina se uchechtla. "Když takhle mluvíš, běhá mi mráz po zádech. Ale bereš mi slova přímo z úst. Už se nemůžu dočkat, až se do toho dáme!"
Temná Dvojčata si plácla. "Vrátíme se zpátky domů," rozhodla Rosalinn, "jsem si jistá, že Kronika musí být někde tam."
Severina přitakala. "Jo, taky mám ten pocit. Navíc bych řekla, že o našich úmyslech už ví. A tím pádem musí být na místě, kde se kniha ukrývá!"

Neobjevím se tu dva dny... katastrofa?!

29. srpna 2014 v 16:30 | Keiko
Ahoja! :)
Ráda bych si něco s některými z vás vyříkala... takže nebudu chodit kolem horké kaše.

Tak já tu dva dny nepřidám žádný obrázek nebo článek a hned v komentářích spekulujete o tom, že už sem nebudu chodit?! Ráda bych, abyste si uvědomili, že občas prostě nemám čas se tu objevovat každý den. Kromě tohoto blogu mám také další zájmy a povinnosti, které jsou důležitější a blog tím pádem musí jít stranou...
Nebo někdy taky nemám chuť nic kreslit nebo se mi obrázky nedaří... Copak takové časy nemáte občas i vy??

Pochopila bych, kdybych se tu neukázala déle jak dva týdny, ale tohle je fakt přehnaný... a otravný...

Děkuji za pozornost, skončila jsem. ^^


Otázky a odpovědi 13

27. srpna 2014 v 15:09 | Keiko |  Keiko Q&A
1. Jakého máš ráda zpěváka nebo zpěvačku?
Mezi moje nejoblíbenější interprety patří Jake Bugg, Avril Lavigne, Yui, Hatsune Miku, Lucka Vondráčková, David Deyl a Anet Langerová. ^^

2. Jaká písnička se ti líbí?
No, mám jich hodně... :D Však v mobilu jich mám přes 400... :D Ale třeba Pumped Up Kicks (Foster The People), Unsaid Things (McFly - moje nej, nej, nej skupina! :)), Ticket to Ride (The Beatles), Rolling Star (Yui), Láska umí víc (Lucka V.), The Bird and the Worm (Owl City), Slib mi dej (Aneta L.)... a tak dááále... :D

3. Jaké oblečení máš ráda?
Mám ráda všechno, co je pohodlné a v čem se cítím dobře. :) Mám ráda letní šaty, zvlášť ty duhové, co jsem si koupila přes Ebay... :) Ráda nosím rozevláté sukně, barevná trička, mikiny s kapucí, ale třeba džíny moc nemusím... :)

4. Jak tě napadlo vytvořit tenhle blog?
No, tak zajímám se o Winx a W.i.t.c.h. a taky ráda dělám radost ostatním. :) Což dělám prostřednictvím kreslení víl a čarodějek. A chtěla jsem blog, kde bych mohla světu ukázat svůj Goldix Club. :)

5. Jak jsi na W.i.t.c.h. narazila?
To už bude možná nějakých osm let zpátky. :) Tehdy jsem zase jednou jela s babičkou do bazénu do Liberce. Tenhle zájezd lidí ze Škoda Auto se konal často. :) Takže jsme byli v bazénu, a potom jsme zavítali do restaurace, která je přímo v budově bazénu. Čekali jsme na jídlo a babička si všimla, že o pár stolů dál má nějaká holčička bužírky a u toho časopis W.i.t.c.h. A já se tenkrát o to pletení zajímala, takže mi můj první W.i.t.c.h. časopis koupila babi! :) Za tohle jsem jí neskonale vděčná, protože nebýt toho, možná nikdy bych se o W.i.t.c.h., Winx ani anime nedozvěděla. :) Tisíceré díky posílám tam nahoru. ^^

Winx víla SONNA

26. srpna 2014 v 11:45 | Keiko |  Tvoje Winx


Je tvou nejlepší kamarádkou? Zjisti to!

24. srpna 2014 v 11:48 | Keiko |  Rady a tipy od Bloom
Každá z nás má výjimečnou nejlepší kamarádku! Ale sem tam se nevyhneme neshodám a hádkám. Je to normální!



Chtěla bych vám prozradit čtyři tajemství ke zjištění, jestli je tou pravou kamarádkou, i přes nějaké to hašteření!


- Pamatuje si tvoje výjimečné události: narozeniny, výstavy, vystoupení, soutěže! Moje rada: do diáře si zapiš všechny důležité události, abys na ně nezapomněla!



- Vždycky je upřímná! Hodně ti lichotí, ale když je potřeba, tak tě i dokáže kritizovat!
- I když zrovna nejste spolu, její srdce je pořád s tebou, a to díky textovým nebo jiným drobným zprávám!


- Vždy si vyměňujete rady a názory ohledně hudby a dalších koníčků! A pokud NEMÁTE ten samý vkus, zasvěť ji do "svého světa": určitě za to bude ráda a bude ho respektovat!




Kouzelná novinářka

23. srpna 2014 v 13:04 | Keiko |  Rady a tipy od Tecny
Je tvým snem stát se novinářem nebo reportérem? Tak to máme něco společného! Zjisti, jak vytvořit perfektní časopis v pěti krocích!

1. Rozhodni se o počtu stránek!
Časopisy mají počet stránek násobený čtyřmi (takže 4, 8, 16 atd.). K vytvoření svého časopisu napůl přelož papíry velikost A3 (jako ty v tvém sešitu). Vlož je do sebe a popros dospělého, aby ti je secvakl k sobě. Nebo si je můžeš svázat k sobě pomocí bavlnek.

2. Články!
Vyber si témata, která tě zajímají (móda, hudba, zvířata, příroda...), zapátrej trochu po internetu nebo po jiných časopisech. Pak napiš celý článek a přidej titulek, který zaujme na první pohled!


3. Nezapomeň na fotky!
Všechny články, které napíšeš, nesmí postrádat fotky, nejlépe barevné. Může to být fotka, kresba nebo obrázek vystřižený z jiného časopisu.

4. Rozhovory!
Vyzpovídej někoho, koho máš ráda! Vezmi si k tomu blok a pero a připrav si seznam otázek, na které se chceš zeptat. Pak pořiď fotky, které tvůj článek obohatí!

5. Titulní strana!
Titulní strana je důležitá! Vyber nějaký pěkný obrázek nebo kresbu a nakonec napiš velkými písmeny název tvého časopisu!




Všichni skvělí novináři začínali právě takhle!





Winx víla SHELLI

23. srpna 2014 v 11:32 | Keiko |  Tvoje Winx

VIII. Domino - prokleté království - část druhá

23. srpna 2014 v 10:00 | Keiko |  Příběh Goldix Club




Bloom překvapením rozšířila oči. Kronika Sférického světa? Neměla ponětí, co to bylo, nikdy o něčem takovém neslyšela. "Nevím, o čem mluvíš… Severino." Stále visela asi dvacet centimetrů nad zemí a docházely jí síly.
Severina na svou tetu zlověstně vycenila zuby. "Tak ty nevíš, o čem mluvím? Každý člen královské rodiny Domina ví, kde je skrytá Kronika Sférického světa! Nezahrávej si se mnou, královno Eraklyonu." Severině docházela trpělivost. Měla chuť praštit s Bloom o zem, až by jí roztříštila lebku.
"Klid, sestro, však ona nám to poví, dřív nebo později," přidala se k Severině Rosalynn. Teď stály vedle sebe a se zlověstnými úšklebky čekaly na Bloominu reakci.
Bloom se přerývaně nadechla, aby ze sebe dokázala dostat další slova. "Když o té knize ví každý člen královské rodiny Domina, proč se mě na to ptáte?" Narážela na to, že i Dvojčata kdysi dávno patřila ke smetánce Domina.
"Myslím, že to si můžeš domyslet sama," podotkla šeptem Rosalynn. Ale i přesto bez zaváhání pokračovala ve vysvětlování. "Jistě, i my jsme o ní věděli. A bylo také naším úkolem ji chránit před těmi, kdo by se jí chtěli zmocnit. Před mnoha lety byla ukrytá v královské knihovně na hřbetu ptáka Roca. Nicméně dnes už tam není. A věř mi, že jsme knihovnu prohledali celou. Víme o každé tajné místnosti, která se tam nachází." Rosalynn se významně zadívala na Bloom. "Ty jsi sice královna Eraklyonu, ale stále jsi i princeznou Domina."
"I kdybych věděla, kde se Kronika skrývá, nikdy bych vám to neřekla. Raději zemřu!" vzdorovala Bloom a snažila se vymanit ze Severinina područí. Bylo to k ničemu.
Dvojčata byla ještě silnější než při poslední bitvě s Winx. Někde musela získat nové síly. "Jak to že jste tak silné? Dokážete zničit celé Domino…" Bloom neudržela slzy na uzdě a pomalu jí stékaly po tváři.
Severina se radostně usmála. "Ále, jen jsme navštívili starou kamarádku, trochu si popovídali a vzali jsme si od ní sílu, se kterou Jasslyn neumí vůbec zacházet." Rosalynn souhlasně přikývla a nad tou vzpomínkou se pousmála.
Jasslyn? Tak se přece jmenuje ta víla, kterou Specialisté našli na Alfee! Tak to ona musela čelit Dvojčatům, přemítala v myšlenkách Bloom. Ale něco tu nesedělo. "Pokud byste jí sebrali všechnu její moc, byla by už mrtvá…"
Rosalynn probodávala královnu Eraklyonu svým ledovým pohledem. "Tak se pravděpodobně i stalo."
Bloom se po dlouhé době trochu pousmála, což Dvojčata vyvedlo z míry. "Jenže ona stále žije, Rosalynn. Je o ni postaráno na Alfee."
Když to Dvojčata zaslechla, zamrzl jim úsměv na rtech. Pak ale Rosalynn jen mávla rukou. "Ona už nás nezajímá. Vzali jsme si od ní, co nám patří." Pozvedla ruku zářící purpurovým světlem a palác se otřásl v základech. Na zem popadaly další kusy mramorové omítky.
Bloom to pozorovala s lítostí. Nemohla uvěřit, že Domino je znovu na pokraji zkázy a z prosperujícího království zbydou jen trosky. Zavřela oči a byla připravená na svůj konec. "Tak dost. Když nejsi ochotná mluvit, už tě tu nikdo nepotřebuje," zahromoval rozbořeným sálem Severinin hlas. Napřáhla štíhlé ruce směrem k Bloom. Z těch sršely do okolí ledově modré paprsky. "Sbohem, Bloom."
Světlovlasá půlka Dvojčat chtěla vykonat ortel smrti, jenže v tu chvíli ji něco ostrého zajelo do zad. Severina vykřikla a uskočila stranou. Zhluboka dýchala a jednou rukou si sáhla na poraněná záda. Pak ji stáhla před sebe. Na prstech se jí perlily kapky rudé krve.
"Máš sečnou ránu po celé délce zad, sestro," zadívala se na zranění Rosalynn.
"Zmizte z Domina, čarodějnice! Tady nemáte co pohledávat!" Z vířícího prachu se vynořil Thoren, král Domina. Byl oblečen v silné zbroji a v pravé ruce držel mohutný meč zdobený rytinami.
Temná Dvojčata na malý okamžik ztuhla. Rychle se však vzpamatovala a Rosalynn přejela rukou po Severininých zádech. Krev zmizela a kůže se zacelila, jakoby se nic nestalo.
"Tak za tohle zaplatíš, drahý otče," procedila skrze zuby Severina a připravovala se k útoku. Thoren se postavil do bojové pozice s ostřím meče namířeným proti Dvojčatům. "Jen se ukaž, co v tobě je, Severino," popíchl svou dceru k dalšímu kroku.
A zabralo to. Severina se rozpálila do ruda, pozdvihla ruce nad hlavu, když jí Rosalynn položila ruku na rameno. To zase fungovalo jako uklidňující lék. "Přestaň, sestro. Nech ho být, tady jsme stejně skončili.
Severina střelila pohledem od Thorena ke svému dvojčeti. Ruce svěsila podél těla a ještě než Dvojčata zmizela, probodla krále Domina nenávistným pohledem, který vyjadřoval všechno.
V sále se rozvířil prach, ale přesto tu po Dvojčatech zbyla spousta důkazů o jejich přítomnosti.
Thoren namáhavě oddechoval, uvolnil sevření kolem rukojetě meče a padl na kolena. A jako všichni v místnosti ztratil vědomí a svalil se na podlahu.

"Počkej, počkej, to myslíš vážně?"
Na Alfee se už schylovalo k západu slunce. V tento čas bylo hodně studentek venku užívajících si volný čas s kamarádkami. Hráli hry, prohlíželi si módní časopisy, klábosili o klukách… Je to asi ta nejpohodovější část dne.
Keiko s Jasslyn napodobily svoje vrstevnice a také se vydaly na podvečerní procházku kolem školy. Odpoledne strávily povídáním o svých životech, chvilku musely strávit ještě na ošetřovně, aby se Daphne podívala na Jasslynin zdravotní stav.
Jasslyn se hned potom chtěla vrátit domů, jenže to Daphne nepovolila. Musela tu ještě nějaký čas zůstat. Winx a další měli plno otázek, které bylo třeba zodpovědět.
Pak Keiko pozvala Jasslyn do pokojů, kde bydlela se svými kamarádkami. A po celou tu dobu se Keiko užírala starostmi. Myslela na Arianu a ostatní, které riskovaly svůj život na Dominu. Snažila se svoje emoce skrývat, ale stejně tušila, že to Jasslyn vycítila. Pořád se ji snažila rozesmávat a všelijak rozptýlit.
Zrovna procházeli okolo fontány, která zdobila střed školního prostranství. Zamířili k jedné z laviček, které fontánu obklopovaly, a pohodlně se na ní uvelebili. Z toho místa byl pěkný výhled na probíhající západ slunce.
"Ty ses ještě nikdy neproměnila do vílí podoby? Tomu se mi nechce věřit," zavrtěla nevěřícně Keiko hlavou.
Jasslyn to rozesmálo. "No, nikdy jsem to nepotřebovala, moje síly jsou… vlastně byly i normálně hodně mocné. Vždycky mi to stačilo."
Jasslyn už Keiko seznámila s tím, co se jí stalo. Jak byla napadena Temnými Dvojčaty, která ji okradla o její cenné síly. Jen když na to Jasslyn pomyslela, přeběhl jí mráz po zádech.
"Ale vždyť ti musí být alespoň dvacet, ne? Na míň teda nevypadáš," šťouchla z legrace do Jasslyn. "A kdyby ses proměnila, úplně bys cítila tu moc, která se ti rozlévá celým tělem, každičkou malou částí…"
"Zní to skvěle," přiznala Jasslyn a snažila si to představit. Jenže pak trochu zvážněla a rozhodla se, že Keiko poví poslední důležitou věc. "Víš, Keiko, ráda bych ti ještě něco řekla," začala nesměle a přitom si hrála s prsty. Keiko se na ni povzbudivě usmála a čekala.
Jasslyn se odhodlala vyslovit pravdu. "Není mi dvacet, i když tak možná vypadám, ale nejsem ani mladší."
Keiko vstřebávala nové informace. "Takže jsi starší? Páni, vůbec bych to do tebe neřekla. A to přitom vypadáš jako zdejší studentka třetího ročníku," na chvíli se odmlčela, aby ze sebe dostala tu otázku: "Neříkej mi, že ti je už například třicet let. Dneska není apríla, Jass."
"Apríla není, ale já mluvím vážně, Keiko. Jsem stará už víc jak sto padesát let." Tak a bylo to venku. Jasslyn pečlivě sledovala výraz ve tváři Keiko.
Ten se změnil z pochybovačného přes nevěřící, až si to nakonec Keiko byla schopná uvědomit. "Co to -
Započatou větu už nestihla dopovědět, protože nedaleko od nich se z ničeho nic zablesklo. Zlatavý parsek světla se rozplynul ve vzduchu a jeho připomínkou zůstal zlatavý prach, který se vzdouval na místě.
Keiko věděla, že to neznamená nic dobrého. Zvedla se z lavičky následovaná Jasslyn a opatrně se spolu přibližovali k onomu místu. Keiko opatrně napřáhla jednu ruku před sebe a v duchu přivolávala živel vzduchu. Prudce máchla rukou do strany a náhlý poryv větru odvál prach do dáli.
A na zemi bylo vidět pět mladých víl, prvaček. Dvě z nich byly pravděpodobně v bezvědomí, další z nich krvácela z ramene, kde měla ošklivě potrhanou kůži. Zbylé světlovlasé víly klečely na kolenou a těžce oddechovaly.
"Ariano! Holky!" Keiko překonala poslední metry ke svým kamarádkám, poklekla k Arianě a vzala si její tvář do dlaní. V obličeji měla zmučený výraz, oči plné bolesti, z kterých se Arianě řinuly slané slzy.
V návalu emocí Ariana Keiko pevně objala a odmítala se jí pustit. Slzy smáčely Keiko záda. "Už jsi v bezpečí, Ariano, všechny jste." Snažila se vyprostit z jejího pevného sevření. Když jemně zatahala Arianu za ruce, pomalu je stáhla podél těla.
"Co se to tady děje?" K místu dění přiběhla královna Daphne. Jakmile uviděla scénu před sebou, vrhla se k dívkám a začala je prohlížet. "Co se vám stalo? Kdo vám to udělal?" Ani jedna z víl se neměla k odpovědi.
"Královno Daphne, všechno vám poví, ale nejdřív se o ně musíme postarat," žadonila prosebným hlasem Keiko. Už jenom ten pohled na její kamarádky ji zabolel u srdce. Jakoby se do něj zabodlo tisíc ostrých špendlíků.
Daphne přikývla. "Dobře, Keiko pomoz Arianě, Jasslyn, prosím, ty se postarej o Cleo." Daphne se napřímila, napřáhla ruce před sebe, ze kterých vyšlehly světelné paprsky a na zemi se objevila tři nosítka pro Elisu, Zoey a Mikki.
Jen co sem doběhli ostatní profesoři, bez otálení začaly pomáhat dívkám na nosítka, které následně odnesly na ošetřovnu.
Keiko s Jasslyn kráčely vedle sebe a každá z jedné strany podpírala vílu. Obě sípavě dýchaly a byly na pokraji zhroucení. Keiko ten pohled na Arianu málem nesnesla. Kousla se do rtu, aby zadržela slzy.
Pak na ni Ariana promluvila. Spíše šeptala. "Promiň… Keiko… měli jsme tě… poslechnout… Je mi to… líto…"
"Pššt, nemluv, akorát se tím vyčerpáš." Napůl ji vlekla k ošetřovně, od které už byly jen pár metrů.

Kamarádky Keiko ležely na postelích, jež se nacházely vedle sebe. Teď každá z nich klidně oddechovala ponořena do sladkého spánku.
Jediný, kdo neutrpěl žádná zranění, byla Cleo. Jen byla, stejně jako Ariana, k smrti vyčerpaná.
Všechna zranění byla díky magii vyléčena, takže si Keiko mohla pořádně oddechnout. Ta doba, kdy trnula strachy, jí připadala nekonečná.
Teď spolu s Jasslyn a královnou Daphne postávala opodál a pečlivě sledovala každý pohyb v postelích.
"Uklidni se, Keiko. Jsou v bezpečí, relativně zdravé a už jim nic nehrozí," chlácholila Keiko Daphne. "A co se jim teda stalo? Mám takové tušení, že o tom něco víš."
Keiko střelila pohledem po Daphne a povzdechla si. Nakonec je na ní, aby věci uvedla na správnou míru. "Vydaly se na Domino." Daphne ztuhla a vyděšeně na Keiko hleděla, jestli to myslí vážně. "Chtěly tam jít na pomoc zdejším obyvatelům, pomoct, kde by se dalo… Snažila jsem se je zastavit, ale vůbec mě neposlouchaly… Nevím už, co se tam událo, ale tohle je výsledek," pokývla hlavou směrem k dívkám.
Daphne se zvedla ze židle a rychlým krokem přecházela od jedné stěny ke druhé. "To může znamenat jediné. Domino musela postihnout katastrofa." Odmlčela se a přecházela sem a tam. "Vážně, Domino by se mělo přejmenovat na "Prokleté království". A už hodnou dobu přemýšlím o tom, že bych se tam vydala. A když vidím vaše kamarádky, cesta na Domino je nevyhnutelná."
"Ale nemůžete tam jít sama! Bůh ví, co tam na vás čeká!" Keiko se snažila Daphne zarazit. Ale ta už byla pevně rozhodnutá. Otočila se na podpatku a beze slova vyšla z ošetřovny.
"Půjdu s vámi!" vypustila Keiko z úst. A zarazila se. Vážně to řekla? Spíš jí připadalo, že za ní mluví někdo jiný.
Daphne se obrátila ke Keiko a měřila si ji přimhouřenýma očima. Keiko si nervózně mnula ruce. Svá slova však nehodlala vzít zpátky.
"Já se taky přidám. Keiko má pravdu, nemůžete se tam vydat sama. Je to příliš nebezpečné," podpořila Jasslyn svou novou kamarádku. Spiklenecky na ni mrkla.
Daphne pozorovala obě dívky zkoumavým pohledem, až nakonec pokývla hlavou. "Dobrá, pojďte za mnou do ředitelny."

V ředitelně se Keiko proměnila do své vílí podoby a znovu nad ní užasla. Když je proměněná, lépe dokáže živly krotit. Daphne s Jasslyn zůstaly ve svém normálním oblečení.
Chytily se za ruce a kolem nich se utvořil zářivý kruh, který je bleskově přenesl z Magixu na Domino. Přímo do královského paláce, z nějž teď byly jen trosky.
"Pane Bože… tohle nemůže být Domino!" Daphne si zakryla rukama ústa, z kterých se vydral bezmocný vzlyk. Keiko s Jasslyn jen ohromeně stály na místě.
"Daphne…" Královna se za tím hlasem otočila. Vycházel z trůnního sálu.
"To byl hlas Thorena! Pojďte a držte se při sobě, rozumíte?" Keiko s Jass vážně přikývly. Každá pročesávala okolí, aby případně mohly zaútočit na jakoukoliv hrozbu.
"THORENE!" Daphne přidala do kroku, jakmile uviděla svého krále ležícího na zemi. Padla na kolena vedle něj a vzala ho do náruče. "Thorene…" Na víc se Daphne nezmohla.
"Kronika… Sférického světa… Dvojčata… se jí chtějí…" Víc už král Thoren nestihl říct. Upadl do bezvědomí. Daphne zkontrolovala jeho životní funkce a seslala na něj léčivé kouzlo. Pak se šla postarat i o Winx a krále Skye.
"Temná Dvojčata musejí být velice mocná, když dokázala porazit Winx a dva silné krále. To se mi vůbec nelíbí. Ale zdá se, že odsud už zmizela."
"Kronika Sférického světa? Co je to? Obrátila se s otázkou Jasslyn na Daphne.
Daphne ztuhla na místě. " Kronika Sférického světa… Dvojčata…" Královna Domina si náhle uvědomila děsivou pravdu. "Rychle, pojďte se mnou!" A vyrazila pryč ze sálu.
"A co Winx a králové? Budou v pořádku?" Keiko přecházela očima z jednoho těla na druhé.
"Budou, teď se musí jen uzdravit, a co nevidět se proberou. Ale teď honem. Musíme se dostat k Víru plamenů!"

Winx 6x09 Svatyně Zeleného draka - titulky

22. srpna 2014 v 22:01 | Keiko |  Winx Club

 


Aishiny kouzelné kameny

22. srpna 2014 v 21:30 | Keiko |  Rady a tipy od Aishy
Ahoj víly, dnes vám prozradím, jak proměnit obyčejné kameny na barevné doplňky, které si můžete nechat nebo je někomu darovat! Já už jsem jich udělala pět pro moje Winx kamarádky!

- Najdi ty nejlepší kameny, které se hodí k malování! Výlet do hor nebo na pláž je pro to perfektní příležitost!

- Vyber si světlé kameny, pokud možno bílé a s hladkým povrchem v různých velikostech: záleží na jejich tvaru, co na ně budeš malovat!

- Kameny umyj a nech je uschnout, pak použij tužku a začni na kámen kreslit. Až budeš s kresbou spokojená, vybarvi ji pomocí temper a štětců!

- Až barvy zaschnou, použij trochu transparetní barvy nebo laku, aby bylo tvé mistrovské dílo zářivé!








Otázky a odpovědi 12

22. srpna 2014 v 21:09 | Keiko |  Keiko Q&A
1. Kdy sem dáš to video, jak kreslíš Winx?
Nooo, to je zatím v nedohlednu... :D Ale uvidím, možná udělám natáčecí akci o víkendu

2. Uděláš i ostatním členkám GC proměny jako Arianě?
Jistě, jistě, už se na tom pracuje. :) Zbývají mi poslední čtyři, tak je snad brzo dokončím. ^^

3. Kdy se budou moct psát winx na přání?
Až dodělám ty, které už tam jsou napsané. Pak přidávání komentářů povolím.

4. Který je tvůj oblíbený Specialista v Goldix? A ve Winx?
V Goldix je to Danny, který patří ke Keiko. ^^ :D Ale jinak se mi ještě líbí Zefir. :) Prostě je praštěný a má podobný smysl pro humor jako já. :D

5. Víš, jak jsou ve Fairy Tail znělky? Jaká se ti líbí nejvíc?
Juuuj, no těch je hodně :D Snow Fairy, Sense of Wonder, Ft, Fiesta, The Rock City Boy, Egao no Mahou, Evidence, Rockin' Playing Game, I Wish, Tenohira, Masayume Chasing a Breakthrough. ^^ Poslouchám každý den. :) :D


Winx víla MAJU

21. srpna 2014 v 10:25 | Keiko |  Tvoje Winx



Otázky a odpovědi 11

19. srpna 2014 v 16:53 | Keiko |  Keiko Q&A
1. Jak bys ve Winx vypadala?
Řekla bych, že stejně jako Keiko v Goldix. :D
Ale kdybych měla vymyslet jiný popis... Fialové rovné vlasy nad zadek, úzké šedé oči, mírně opálená pleť... Praštěná a ráda nosí originální a barevné oblečení. :) Třeba by si na sebe vzala žluté tričko, modrou rozevlátou sukni, červené sandály na klínku, na ruce duhové návleky a do vlasů duhovou stuhu... :D

2. Máš účet na ask.fm a Deviantart?
Účet na ask.fm nemám a ani ho neplánuju založit. :) Na Deviantart jsem jako "Keiko Redfox" ... jak jinak taky, že jo? :D

3. Budeš psát i jiné příběhy než Goldix Club?
Silně o tom pochybuji... Už teď toho mám až nad hlavu a kdybych si přidala ještě něco dalšího, asi by mě z toho klepla pepka... :D Jóó, kdyby to byla moje práce, a něco bych z toho měla, to by bylo něco jinýho... :D

4. Na starém blogu jsi měla i ostatní přeměny Goldix Clubu, mohla bys je přidat?
No, plánuju nějaké předělávky a zatím je nemám v plánu sem dát.

5. Jakou nadpřirozenou bytostí bys chtěla být? (kromě víly a čarodějky)
Nooo, byla bych ráda mořskou pannou. :D No jóóó, prostě miluju vodu a oceány! :D Miluju plavání a potápění, takže by to byla paráda. ^^

6. Kreslíš víly na přání (odkaz)?
Momentálně jsou komentáře k "Vílám na přání" pozastaveny, protože toho tam mám hodně. Až dodělám ty, co mi zbývají, komentáře opět povolím.

7. Jak by vypadal tvůj hrad v Magické Dimenzi?
Líbil by se mi hrad ve stylu toho Meridianského (W.i.t.c.h.)... Tak něco podobného a ještě by stál na břehu oceánu a z dalších stran by byl obklopen lesy.

8. Jezdíš někam na výlety?
Ani moc ne. :) Jsem spíš domácí typ a pokud možno, tak svůj volný čas trávím čtením, kreslením a podobnými oddechovými věcmi... ještě k nim patří plavání a zumba. ^^

9. Jak jsi přišla k pastelkám, kterými maluješ?
Nooo... tak tenkrát končily letní prázdniny a já si měla začít nakupovat věci do školy, páč mě čekal druhák na střední. Babička mi dala nějaké peníze, abych si koupila potřebné věci, tak jsem zamířila do papírnictví. Procházela jsem to tam, až jsem narazila na prosklenou skříň, kde byly vystavené produkty firmy Kooh-i-noor. Pastelky, akvarely, křídy, pastely atd... A hrozně jsem po těch pastelkách zatoužila. :D Takže jsem si ke koupila a z peněz, které jsem dostala od babičky, mi skoro nic nezbylo... :D

10. Jaká Goldix se ti líbí?
Nemůžu říct, že se mi z nich líbí jenom jedna... Ještě by se na mě ty zbylé naštvaly... :D Mám je ráda všechny a líbí se mi všechny. :) Vždyť jsem je stvořila a "vdechla jim život". ^^