X. Naděje - část druhá

25. října 2014 v 11:31 | Keiko |  Příběh Goldix Club






V brzkých ranních hodinách se na Rudé Fontáně rozezněly zvuky budíků ohlašující příchod nového dne plného školních povinností. Z jednoho pokoje se ozývalo jednoduché pípání, jinde příjemná melodie a někomu stačí k probuzení tiché vibrace. Jedno však měly budíky společné. Byly otravné jako komáři v létě.
Nejeden student se probírá s divným pocitem, který nelze jen tak lehce setřást.
"Uááá," zazíval mohutně Zefir a s velkým přemáháním se přinutil sednout. Se stále zavřenými víčky, jež se daly jen těžko zvednout. Zefirovi připomínaly smirkový papír. "Vážně jsem rád, že tady jsem, ale tohle vstávání mi bude činit značné potíže." Zároveň s těmito slovy v sobě pocítil vnitřní neklid. Aniž by tušil, co ho způsobilo.
Zefir se chtěl zvednout a zajít do koupelny, ale jen co se postavil na nohy, podklouzl a skončil ležet na podlaze pokoje.
"Zatraceně, co to je?" zanadával si a ihned na to zaslechl smích svého spolubydlícího Elliota.
Otřásal se smíchy, až mu z očí tekly slzy. "Měl by ses vidět!" Narovnal se a namířil prstem na Zefirův obličej, ve kterém se zračilo zmatení i překvapení. "To ti patří. Nemysli si, že budu jen tvůj obětní beránek." Elliot si spokojeně založil ruce na prsou a čekal na Zefirovu reakci.
Ten se pokřiveně usmál, zvedl se ze země a napodobil Elliotovu pozici. "To zní velice zajímavě." Následně zaťal ruce do pěstí a věnoval Elliemu vyzývavý pohled. "Doufám, že mě nezklameš, páč si v mých očích stoupl o něco výš. Ale nemysli si," dodal, "že si kvůli tomu na tebe nebudu dávat bacha, když budeš okolo Ari!"
Jakmile Zefir vyslovil jméno své mladší sestry, zarazil se. I Elliot se tím zdál být zaskočen.
"Mám takový divný pocit," vyslovil nahlas své myšlenky Zefir, přičemž se tvářil zadumaně. Přiložil si ruku na srdce a znovu pocítil ten zvláštní neklid.
Elliot přikývl na souhlas. "Když jsi řekl Arianino jméno… Ne, nedokážu to správně popsat," přešel ke dveřím na lodžii a zahleděl se na ranní nebe ozářené vycházejícím sluncem.
Cítil se úplně stejně jako Zefir. A když nevěděl příčinu, proč tomu tak je, moc ho to neuklidňovalo.
"Co bys řekl tomu, kdybychom se odpoledne stavili na Alfee?" vznesl dotaz Zefir. V tu samou chvíli sáhl po mobilu a chystal se zavolat Arianě. Jenže se zastavil uprostřed pohybu. Vyrušilo ho silné zaklepání na dveře.
Hned nato se dveře do pokoje otevřely a v nich stanuli Seth s Dannym. Už byli oblečení a patřičně připraveni na začátek vyučování.
"Můžeme dál?" zeptal se Seth, i když už zamířil doprostřed místnosti. Danny ho váhavě následoval.
Zefir si povzdechl a ležérně se posadil na postel. "Proč se ptáš, když už jsi vstoupil?"
"Jenom ze zdvořilosti k vaší jasnosti," popíchl Zefira Seth a zazubil se na něj. Zefir měl tendenci po Sethovi mrštit polštář, ale nakonec si to rozmyslel. Raději se na něj svalil a nejradši by zase usnul.
"Taky jste se probudili a vytušili, že něco není v pořádku?" byl zvědavý Seth. Přidal se k Elliotovi a spolu s ním hypnotizoval venkovní přírodu. "Jen co jsem pomyslel na Mikki a ty ostatní holky kolem ní… Něco mě tu prostě zaráží a ke všemu nemám páru co," rozohnil se a obrátil se čelem do pokoje.
"Nepřeháníš to trochu?" uklidňoval Setha Zefir. "Děláš, jako kdyby se jim stalo něco děsivýho, a upřímně řečeno mi z toho běhá mráz po zádech."
Seth se po Zefirově proslovu zhluboka nadechl a vydechl. "Máš pravdu, ale stejně. Mám chuť jít ihned teď na Alfeu a zjistit, co se děje, poněvadž se určitě něco děje."
Danny si to nechtěl připustit, jenže v Sethových slovech cítil holou skutečnost. Zadíval se na zem pokrytou antracitovým kobercem a jen na vteřinu pomyslel na Keiko a její kamarádky. Jo, něco tu bylo špatně. Navíc se v noci Dannymu zdál sen, spíš noční můra o Temných Dvojčatech a boji proti nim. Danny si z toho nic moc nepamatoval, ale jednu věc věděl jistě. Boj skončil výhrou pro zlo.
"Zavolám Arianě a uvidíme, jo? Nemusíte si hned představovat, bůh ví co," lamentoval nad svými kamarády Zefir.
Opět se chopil mobilu, vyťukal Arianino číslo a čekal, až se ozve jeho sestra. Ostatní na něj vyčkávavě hleděli.

I na Alfee začal školní den brzy a studentská jídelna právě připomínala velký včelí úl plný hlaholu a bzučení. Zrovna byl čas snídaně a všechna místa okolo stolů byla zaplněná. V čele místnosti se nacházel stůl pro profesory a ředitelku Floru, kteří, stejně jako studentky, nabírali energii pro vyučování nezbytně potřebné.
"Děláš si srandu?" ozvalo se najednou.
U jednoho ze stolů seděla sedma dívek s tajemnými zlatými tetováními. Keiko s Jasslyn vyprávěly kamarádkám o zážitcích z hluboké noci. Ale co každou chvíli se jim zavíraly oči a holky je s pobavením musely probouzet.
"Ne, nedělám, Eliso," zavrtěla Keiko hlavou a k tomu přidala zazívání, "Temná Dvojčata se zmocnila Kroniky Sférického světa, takže jsme všichni v pěkný bryndě."
Jasslyn přikývla na potvrzení slov Keiko. "Ale není jisté, že se jim povede Kroniku ovládnout. Ale když mají mou moc… prý se to dá očekávat, řekla královna Daphne."
"To je moc informací takhle po ránu," zasténala Zoey a položila si hlavu do dlaní. Chtěla začít všechno vyjmenovávat, aby v tom bylo jasno, jenže s úmyslu ji vyrušilo vyzvánění telefonu přicházejícího od Ariany.
Překvapeně vytáhla mobil z tašky a ještě více ji udivilo jméno volajícího. "To je Zefir," oznámila holkám. Neměla tušení, jak si zasloužila jeho pozornost v brzkých denních hodinách. Pousmála se a hovor přijala.
"Krásné dobré ráno, bráško," řekla Ariana zpěvným hlasem a následně naslouchala jeho zkreslenému hlasu.
"Proč by mi mělo něco být, prosím tě?" Nastala krátká odmlka. "Jakej neklid? Nemůžeš se vyjadřovat jasněji?" Z telefonu byl slyšet dlouhý výlev, až nakonec Ariana pozvedla obočí.
"Všechny jsme v pohodě, vážně," pronesla nechápavým tónem Ariana. "Jasně, že jo. I Mikki, i Keiko, i Jasslyn, i Elisa, Zoey a Cleo jakbysmet."
Ariana si trpělivě opřela loket o desku stolu a naslouchala svému starostlivému bratrovi. "Klidně se odpoledne stavte, jestli vám to udělá radost." Kamarádky Arianu častovaly zvědavými pohledy. "Hele, ráda bych si tu s tebou kecala, ale čeká mě vyučování a tebe jistě taky, bráško. Tak odpoledne, měj se," ukončila hovor a mobil zastrčila zpátky do školní tašky.
"Co to bylo?" optala se Cleo.
"Nenapínej nás, nebo prasknem," prohodila Elisa a dychtivě se dívala Arianě do tváře. "Proč ti Zefir volal?"
Ariana si založila ruce na prsou, opřela se o opěrku židle a zahleděla se na nebesky azurový strop. "Říkal, že on a jeho kamarádi mají od rána ohledně nás divný pocit, a pak se ptal, jestli jsme všechny v pořádku. A odpoledne pravděpodobně zamíří sem."
"Divný pocit?" opáčila Mikki. "Myslíte, že nějak mohli vycítit, že se něco stalo?"
Zoey se uchechtla. "Jak by mohli? Přece nejsme nijak propojení nebo tak." I když by proti tomu sama nic neměla, dodala v duchu a v mysli se jí vynořil obrázek Ryoua. A taky to, jak se podezřele staral o Jasslyn. Zajela očima k místu, kde seděla Jasslyn, aby spatřila, jak s Keiko spokojeně pochrupuje, jedna o druhou opřená.
Upozornila na to ostatní holky, které propukly v hurónský smích, až se staly středem pozornosti.
Přerušilo je zatleskání ozývající se od stolu profesorů. Ředitelka Flora povstala z pohodlně vypolstrované židle a studentky obdařila povzbudivým úsměvem. "Během chvilky, prosím, dosnídejte a vydejte se do učeben, kde započne vaše dnešní výuka. Pro první ročníky to dnes ještě tak náročné nebude, ale žádám vás, abyste se maximálně soustředili!" Nakonec dívkám pokývla hlavou a pomalým krokem zamířila ven z jídelny.
Na malý okamžik zavládlo ticho, jež postupně prolomil narůstající zvuk hovorů a odsunutých židlí. Nastal čas studia a to část osazenstva neslo velice těžce.
"Probuďte ty dvě Šípkový Růženky, ať můžeme jít," pronesla otráveně Elisa a jako zombie se ploužila k východu a do dané učebny.
"Jsem zvědavá, jak Elisa zvládne školu. Nevypadá zrovna nadšeně," podotkla Cleo dívající se za dívkou s modrými kudrnatými vlasy.
Mikki se uchechtla. "Nějak to zvládne a třeba jí s tím můžeme i pomoct, pokud to půjde." Přešla na stranu, kde spaly Keiko s Jasslyn a spolu s Arianou je probrali a kráčeli vstříc studentskému životu.

"Srdečně vás vítám, děvčata, na první lekci Praktické magie," přivítala studentky profesorka Gimiekis, přičemž přecházela před tabulí z jedné strany na druhou s rukama založenýma za zády. "Tento předmět by vám měl pomoct vyvinout schopnosti a nejrůznější kouzla, jak ochranná tak útočná. S jejich pomocí pak budete bojovat proti zlu a budete ochraňovat obyčejné lidi, kteří na víly spoléhají."
Dívky byly nadšené a každá si představovala, jak pomáhá slabým a potřebným. Proto jsou přece tady, kvůli jejich poslání.
"Ještě než se pustíme do samotné výuky, přesvědčím se, co umíte!" Gimiekis zamířila ke dveřím učebny a pokynula děvčatům, aby ji následovaly.
Se zvědavostí a dychtivostí vepsaných ve tváři šly dívky ochotně za profesorkou, jež je vedla ven z budovy na školní dvůr. Tam na zástup studentek čekaly i dvě Winx. Aisha s Tecnou.
Zastavily se před nimi a čekaly, co se bude dít dále.
"Jsme rády, že jste se k nám připojili," promluvila k dívkám Aisha. "Teď podstoupíte váš první školní test, jehož úkolem bude zjistit, jak moc umíte ovládat své síly." Přelétla zástup jiskřivýma očima, a poté se k němu spolu s Tecnou otočila zády. Každá před sebe natáhla jednu ruku a vzduch se začal třpytit. Z ničeho nic se na školním prostranství objevila jakási opičí dráha ve stylu Winx. Skládal se z barevných tunelů, překážek a nebezpečně vypadajícího ohnivého kruhu.
Slovo si vzala profesorka Gimiekis. "Každá s vás se promění do vílí podoby. Abychom zjistili co nejvíce, musíte se snažit zdolat celou dráhu začínající tímto tunelem a končit bude takto." Gimiekis přičarovala zvláštní postavu v nadživotní velikosti, jejíž obrysy těla žhnuly tajemnou září.
"Až se dostanete na konec, přivoláte nejsilnější kouzlo a zaútočíte na pomyslného nepřítele, kterého představuje tato postava," ukázala na nehybného panáka. "Dámy a obzvlášť princezny mají přednost. Slečno Ariano, prosím."
Ariana se zarazila, ale pak jen pokrčila rameny. "No jo, to zas budu vždycky dělat všechno jako první," zamumlala si pro sebe. Ovšem nahlas nic neřekla a bez dalšího reptání se proměnila.
Tecna ji povzbudivě poplácala po rameni. "Dej se do toho. A nemusíš se ničeho bát."
To Arianu trochu uklidnilo a dodalo více sebevědomí. S úsměvem přikývla, vznesla se do vzduchu a cítila na sobě pohledy všech zkoumající každý její i jen milimetrový pohyb. Přelétla očima dráhu, zhluboka se nadechla a pustila se do ní.
Rychle prolétla prvním kruhovým tunelem, hbitě se vyhnula překážkám čekajících na ni těsně za tunelem. O kousek dál se dostala do dalšího, mnohem užšího tunelu, ale i ten zvládla bez potíží. Dalších pár překážek, pak roztodivná koule s otvory a konečně stanula tváří v tvář protivníkovi. Ariana pozvedla ruce nad hlavu a přivolávala na pomoc jedno ze svých nejsilnějších kouzel.
"Sluneční erupce!" V dlaních se jí zformovala ohromná masa energie, kterou mrštila proti nepříteli stojící jí v cestě. Po doznění útoku z postavy zbyl jen prach.
Ariana se snesla na zem a zazněl bouřlivý potlesk jejích spolužaček. Z radosti se klaněla na všechny strany. Winx a profesorka jen obdivně pokývly hlavou a něco si zapsaly do bloků, jež měly s sebou.
"Skvělá práce!" pochválila Arianu Tecna a ukázala palec nahoru. "Takhle by to mělo vypadat. Koho tam máme dál, Gimiekis?"
Profesorka Gimiekis se zahleděla do papírů a přečetla další jméno ze seznamu. "Slečna Cleo, prosím."
A takhle to šlo dál a čas plynul jako voda, až se na řadu dostaly i Elisa, Keiko, která měla tendenci usnout uprostřed zkoušky, Mikki a Zoey. Všechny vílí opičí dráhu překonaly, někdo bez problému, jiná s pár obtížemi. Nepřítele rozmetaly na kousíčky, jelikož si představovaly Temná Dvojčata.
"V seznamu ji sice ještě nemám na správném místě, ale zbývá slečna Jasslyn, která se k nám přidala opožděně," pátrala Gimiekis v zástupu studentek a hledala poslední jmenovanou.
Jasslyn vystoupila vpřed s pohledem upřeným na zem. "J-já nevím… jestli to dokážu…" nesměle si mnula ruce.
"Víme o tvé situaci, ale paní ředitelka věří v tvé schopnosti a pověděla nám, že ses včera dokázala proměnit," řekla Gimiekis.
Jenže Jasslyn se k ničemu neměla. Prostě se bála. Bála se, že pokud by se chtěla opět proměnit, nezvládla by to a přede všemi by vypadala jako budižkničemu.
Aisha k ní přistoupila a chopila se jejích ramen. "Jasslyn, zvedni pohled a podívej se na mě."
Jass váhala, ale když uslyšela ten konejšivý hlas, udělala, co po ní Aisha požadovala. Spatřila povzbudivý úsměv a nebojácné oči plné síly.
"Ty v sobě svou moc pořád máš. Je zaseta hluboko ve tvém srdci a duši, odkud ti ji nikdo nemůže ukrást. Sama to cítíš, nemám pravdu?" pošeptala Aisha. "I já ji cítím. Přestaň se bát a ukaž celé Magické Dimenzi, co v tobě je."
Jakoby Ashina slova v Jasslyn probudila novou vášeň a chuť do života. Vryla si tu řeč do paměti a chytala se stébla naděje.
Aisha poodstoupila. "Tak se mi to líbí, děvče. Na co ještě čekáš?" napřáhla ruku k dráze.
Jasslyn se rozkročila, zaťala ruce do pěstí a z hloubi sebe samé vyvolávala na povrch svou moc, o kterou nikdy nemůže přijít. Rázem se proměnila a slyšela, jak za ní spolužačky obdivně vzdechly. To byla další pobídka k akci.
Jasslyn plná energie zatřepala malými křídly a letěla k začátku nového dobrodružství. Prolétání dráhou byla zábava a Jasslyn si to užívala plnými doušky. Užívala si ten pocit lehkosti, když ji křídla nesla vzhůru a takový pocit se jí jen tak neomrzí.
Dospěla ke konci a teď se vznášela před poslední překážkou. Stejně jako její kamarádky si představovala Temná Dvojčata a Jasslyn si strašně moc přála je jednou provždy vymazat z Magické Dimenze.
"Čistá energie jednorožců!"
Školní dvůr se rozzářil oslnivým bílo stříbřitým světlem, jež po pár vteřinách pominul. Dívky si musely protřít oči, aby uviděly, že Jasslyn to dokázala.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 M-:D M-:D | 25. října 2014 v 18:03 | Reagovat

Nádhera! Je to úžasné! Těším se na další díl.

2 Aisha-Nina Aisha-Nina | 26. října 2014 v 11:14 | Reagovat

.je nádherně boooožíí. No prostě nádhera...........

3 Bloom magic Bloom magic | 27. října 2014 v 15:08 | Reagovat

[1]:  Já taky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama