Neobyčejná - malý úryvek z kapitoly :)

12. listopadu 2014 v 13:49 | Keiko |  Keiko Q&A
Ahoja! :)

Tak teď vás zase na chvilku budu otravovat s mým rukopisem, který má opět jiný název a to "Neobyčejná". :D :)
V tomhl článku je malý úryvek z jedné kapitoly a dávám ho sem proto, protože potřebuju nutně vědět, jak to na vás působí. :D
Takže kdo chce, může se pustit do čtení a následně mi napsat do komentářů svoje názory a pocity. :) Děkuju! ^^ Je to pro mě ohromně důležité. :)


Ztěžka jsem dosedla na lavičku, zaklonila hlavu a hlasitě si vydechla. Se zavřenýma očima nebyl svět tak černý. Mohla jsem si představovat, že jsem doma a mým největším problémem je správná volba šampónu na vlasy.
"Zdravím, Šípková Růženko."
Neslyšela jsem ho přicházet a ani jsem nemusela otevírat oči, abych poznala, koho to sem čerti nesou. Ale stejně jsem to udělala. Přede mnou stál s rukama v kapsách džín Riven. Měl na sobě stejné oblečení, ve kterém sem přijel, vlasy měl stejně rozcuchané, oči stejně uhrančivě temně modré a pokřivený úsměv stejně svůdný. Dřív jsem si toho nevšimla, ale byl i pěkně vysoký. Musel měřit nejméně sto devadesát.
Potom, co jsem si ho prohlédla odshora dolů, jsem oči zase zavřela. "Co ty tady, Rivene ze země tisíce jezer?" Domluvila jsem, zaklonila hlavu a vychutnávala si poryv čerstvého přímořského větru.
Postřehla jsem, že moc dlouho neotálel a sedl si vedle mě. Nic jsem proti tomu nenamítala.
"No, byl jsem s pár klukama na obhlídce školy, ale zahlédl jsem tě tady, tak jsem se od nich oddělil, že ti budu dělat společnost. Kluci si ze mě hned začali utahovat," odpověděl uvolněným hlasem. "Co že ty jsi tu tak sama?" nadhodil ledabyle.
Mírně jsem jeho směrem otočila hlavu a koutkem oka jsem ho spatřila, jak napodobuje mou současnou polohu. Lokty měl opřené o lavičku, oči zavřené a hlavu zakloněnou. Ve větru mu povlávaly jeho neposlušné slámové kadeře.
Náhle oči otevřel a stočil je ke mně. Já jsem rychle uhnula a snažila se na sobě nedat nic znát.
"To není nic neobvyklého. Teda měla jsem v plánu se jít taky projít se svojí spolubydlící, ale byla jsem celkem unavená, tak jsem usnula a Venus mě asi nechtěla budit," lhala jsem, jako když tiskne a doufala, že mi to Riven spolkne i s navijákem.
"Aha," konstatoval Riven a víc už se v tom nenípal. Odmlčel se a to ticho chvíli nic nenarušovalo. V dáli byl akorát slyšet zvuk smíchu a hovorů. Patřičně jsem si ten klid užívala.
"Vypadáš roztomile s úsměvem na tváři a zavřenýma očima," zazněl Rivenův jemný hlas blízko mé hlavy.
Rázem jsem oči doširoka otevřela a mohla jsem tak vidět, jak blízko je ke mně Riven nakloněný. Díval se na mě těma svýma modrýma očima a na tváři mu hrál veselý úsměv. Hrozilo, že mi srdce vyskočí z hrudi.
Narovnala jsem se a odtáhla, i když jsem seděla na konci lavičky, takže ani moc nebylo kam uhnout. "Mohl bys s tímhle přestat?" urovnávala jsem si oblečení a vlasy ve snaze zamaskovat své rozpaky.
"Proč? Vadím ti tu snad? Nebo nemůžeš nabrat vzduch do plic, když jsem u tebe takhle blízko?" škádlil mě a viditelně se bavil.
Vzdychla jsem a obrátila oči v sloup. Nehodlala jsem mu dát najevo, že se druhým pokusem trefil naprosto přesně.
Zazubila jsem se na něj a cvrnkla ho do čela. "Ne, ty chytrej," začala jsem dávat věci na pravou míru, "jenže když má někdo zavřený oči, pak je otevře a uvidí před sebou ten tvůj obličej, klidně by mohl dostat infarkt od leknutí." Částečně to byla i pravda, namlouvala jsem si.
Riven si sáhl na hruď v místě srdce. "Au, tak to zabolelo," uchechtl se a sedl si zpět, do bezpečné vzdálenosti ode mě. "Už jsi mě dvakrát zranila a to jsem na tebe takovej hodnej."
"Jenom si nestěžuj, ty uplakánku," trefovala jsem se do něj dál a on překvapeně pozvedl obočí. Lehce jsem se k němu naklonila a s pobavenou tváří jsem se dívala do té jeho. "Taky nic nevydržíš." Ušklíbla jsem se a vyplázla na něj jazyk jako malá.
Založila jsem si ruce na prsou a čekala na Rivenovu reakci. Musela jsem ale uznat, že mě dokázal rozptýlit a díky němu jsem se cítila mnohem líp. Problémy jsem mohla řešit, až nastane jejich čas.
Riven po mojí štiplavé poznámce vyletěl ze svého místa jako blesk z čistého nebe přímo na mě. Nezastírala jsem, že mě to vyděsilo i překvapilo zároveň, zády jsem byla přitisknutá na kovové opěrce, Riven se nade mnou skláněl a rukama mě obkličoval tak, že jsem nemohla absolutně nic podniknout.
Srdce mi bušilo tak silně, bylo nemožné ho přeslechnout. Zděšeně jsem třeštila oči na Rivena, který byl na rozdíl ode mě naprosto v klidu a zase se pokřiveně usmíval. Zamračeným nebem se prodralo pár zlatavých slunečních paprsků, zalily nás svou jasnou září. Rivenovy vlasy tak samy vypadaly jako z ryzího zlata a jeho oči potemněly. Bez větších obtíží bych se v nich dokázala ztratit.
"Co to děláš?" vydechla jsem přerývaným hlasem a ani jednou nemrkla ohromením.
"Jen ti ukazuju, že nejsem ten typ, s kterým by sis měla zahrávat, Cassidy," zašeptal Riven a začal se pomalu sklánět k mému obličeji. "A teď…" Nad námi se ve větru začalo vznášet pár listů, hravě mezi sebou dováděly, asi jako si Riven teď pohrával se mnou.
"Co to vyvádíš?" zvýšila jsem hlas a byla přesvědčená, že nás určitě pozoruje nejeden pár očí.
Riven mi ale neodpověděl, naše obličeje dělilo už jen pár milimetrů. Snažila jsem se vysmeknout, uhnout, ale bylo příliš pozdě.
Rivenovy teplé rty se lehce přitiskly na mé a já ztuhla jako socha. Červeň se mi hrnula do tváří a později jsem si uvědomila, že jsm přemáhala nutkání mu polibek oplatit. Chutnal tak sladce, že jakmile jsem jednou ochutnala, chtěla jsem další. Vnitřně jsem žádala, aby nepřestával.
Když se ode mě odtrhnul, zavládlo ve mně zklamání. Měla jsem tisíc chutí ho popadnout za košili a přitáhnout zpátky k sobě. Ale dostatečně jsem se ovládla a hodnou chvíli se ještě nehnula.
Riven se narovnal, sedl si zpět a tvářil se, jako by se vůbec nic nestalo. Usmíval se a všimla jsem si, že i on se mírně červená. Mohl to skrývat, jak chtěl, ale já ho prokoukla.
Podepřela jsem se rukama a s pomatenou myslí se zkoprněle posadila. Pořád jsem měla zrychlený dech a pohledem hypnotizovala jasně zelený trávník.
Zavrtěla jsem hlavou ze strany na stranu, vzpamatovala se a propalovala Rivena ohnivým pohledem žhavým jako láva.
"Co to do tebe najednou vjelo?"
Riven se na mě nepodíval, i přesto mi odpověděl. "Co by? Vybral jsem si odměnu za záchranu tvého cenného života."
Zarazila jsem se, ale pořád jsem toho na jazyku měla hodně. "Klidně sis o to mohl říct normálně, protože jsem ti opravdu vděčná. Bez reptání bych ti to splnila," zamračila jsem se na něj.
"To jo, ale nebyla by to taková zábava," přejel mě pohledem a ihned se zase odvrátil. "A moje heslo zní "Zábava především"." Pak se ještě pozastavil nad mým prohlášením. "Bez reptání bys mi to splnila? Kdybych si o to řekl, fakt bys to udělala?"
"Jo, udělala bych to," zamumlala jsem a zvedla se z lavičky. Chtěla jsem se trochu projít a obhlédnout terén, dokud mám tu příležitost. A pokud možno zapomenout na ten nepříjemný incident.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lindy lindy | 12. listopadu 2014 v 14:35 | Reagovat

Úžasný, moc se těšim na pokračování. Jinak koukněte na můj blog lindy-world-of-winx.blog.cz

2 Maggie Maggie | 13. listopadu 2014 v 18:57 | Reagovat

sakra sakra sakra promin za ty slova ale chtela bych vedes vse co bylo predtim

3 ♥♥ ♥♥ | 27. listopadu 2014 v 17:46 | Reagovat

Mooc hezký, píšeš strašně hezky a máte i ten správný děj.

4 Alča H. Alča H. | E-mail | 28. prosince 2014 v 19:46 | Reagovat

Máš skvělé nápady na názvy knížek/rukopisů :) .
Jinak skvělý úryvek :) dáš sem celý příbeh? :)

5 Vája (Charlie Robertsová) Vája (Charlie Robertsová) | E-mail | Web | 22. února 2015 v 14:16 | Reagovat

Krásné, boží!!!! Cassidy, Riven jé to by byl určitě krásný pár. Hrozně se mi to libí. Dávej to taky na blog zajimá mě pokračování. Mimochodem máš novou čtenář čtu všechny tvoje články. Jsem tak trochu zvědavá na autorku blogu. A ty se mi hrozně libíš. A ispirovala jsi mě k vytvoření podobného blogu, ale neboj nic neokopíruji, protože miluji originalitu tak se snažím vše dělat si po svém.

6 Gabi Gabi | 1. června 2015 v 11:28 | Reagovat

superbombanejlepšejší chci si přečíst úúúúplně všechno celýýýýýýýýýý :)
prosíííííííím dej na blog i zbyteeek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama