Prosinec 2014

Veselé Vánoce ^^

25. prosince 2014 v 11:56 | Keiko
Ahoja! :)
Třeba že opožděně, i tak jsem Vám všem chtěla popřát šťastné a veselé Vánoce plné radosti a úplně bez starostí. :)
Doufám, že se na mě nezlobíte za to, jak dlouho jsem tu nebyla, ale povinnosti musí být na prvním místě.

Velmi často jsem uvažovala nad tím, co si počít s blogem. Hlavou se mi honila spousta možností, od zrušení blogu až po předání žezla někomu jinému, stejně schopnému a šikovnému. Jenže se nechci vzdát něčeho, čemu jsem věnovala tolik svého času a co je pro mě srdeční záležitost. Na tomto blogu mi velmi záleží a stejně tak si cením i Vás všech, kteří sem chodíte a podporujete mě, i když si to občas snad ani nezasloužím. :) Vy všichni jste pro mě inspirací a také mi dodáváte sílu k další práci.
Tímto bych tedy chtěla říct, že se svého blogu nevzdám a budu usilovně pracovat na tom, abych na něj a na Vás měla čas. Protože mě baví pro vás kreslit a psát, baví mě kreslit Vaše sny a představy na papír, baví mě dělat Vám radost. ^^

A co Vánoce? :) Jak u Vás probíhají? A co Vám donesl Ježich? ^^ Z čeho máte největší radost? :)
Já musím říct, že si Vánoce zatím užívám nejlépe za poslední roky. :) A asi jsem musela být letos celkem hodná, protože jsem dostala věci, které jsem si moc přála. ^^ Například knihy, prstýnek, CD mojí oblíbené skupiny,předplatné oblíbeného časopisu, úžasně vonící parfém a hodně stejně nádherně vonících sprcháčů. ^^ Člověk by je byl snad schopný i sníst... :D
Asi největší radost mám z toho, že jsme všichni zdraví a šťastní. :) To je pro mě ten nejlepší dárek ze všech. ^^
Navíc nám všem, celé rodině, dala má starší sestra úžasný dárek. :) Čeká miminko! ^^ Mělo by se narodit na konci května a já se nemůžu dočkat, až ze mě bude teta. <333 Když se to dozvěděl náš táta, tak by snad skákal radostí až do nebes, kdyby mohl... :D Říkal, že si bude v kalendáři odškrtávat dny do narození mrněte... :D

Podělte se se mnou o Vaše zážitky a Vánoce! :) Budu moc ráda. ^^ Teda zatím jsem nestihla nic nakreslit, ale tady Vám dávám k přečtení jednu krátkou vánoční povídku. :)

Stála jsem u okna s dlaněmi přitisknutými na studeném skle a dívala se na venkovní scenérii. Země byla kouzelně bílá a z nebe se stále snášely vločky těch nejrůznějších tvarů. Pohlédla jsem do místnosti, kde v krbu hořel přívětivý plamen ohně, na křesle pochrupovala kočka a na stole se nacházel podnos s báječnými laskominami.

Pak mě znovu upoutalo něco tam venku. Tam pod rozsvícenou lampou pokrytou zářivým popraškem stál on. Bez dalšího otálení jsem vyběhla ven oblečená do svého oblíbeného pestrobarevného kabátu. Spěchala jsem za ním.
Když jsem k němu dorazila, obdařil mě tím fantastickým úsměvem zahřívajícím mě u srdce. Beze slov mi nastavil ruku a čekal, až do ní svěřím tu svou. Jakmile jsem tak učinila, přitáhl si mě k sobě a začali jsme tančit, zatímco okolo nás vířil sníh. Vůbec nám nevadilo, že nehraje žádná hudba. A slova byla zbytečná, onen okamžik vyjadřoval všechny skryté pocity.
Náhle odnikud vytáhl svazek pozlaceného jmelí a zvedl ho nad naše hlavy. Stoupla jsem si na špičky a láskyplně ho políbila.