XIII. Odvaha vyvolených - část první

31. ledna 2015 v 10:55 | Keiko |  Příběh Goldix Club






Začarovaným lesem na Magixu zazníval ve spadaném listí a větvích zvuk rychlých kroků a jakési jemné zvonění drobných rolniček. Sedm víl bleskem spěchalo k místu, kde se dnes setkaly s Temnými Dvojčaty, následovaly je jejich nové kamarádky, Pixies. Víly už byly z dnešního dne naprosto vyčerpané, ale vpřed je hnala neviditelná síla. Museli se dostat k vesnici Pixies, kde se Specialisté střetli se stříbrovlasou půlkou Dvojčat.
"Bože, prosím, ať jsou v pořádku," zvolala k nebesům Mikki. Obloha se na západě zbarvila do červánků a na východě už výrazně potemněla. Holky si ani neuvědomovaly, kolik času uběhlo. Ty dvě čarodějnice je dokázaly zaměstnat na hodně dlouhou dobu.
"Můžeme jenom doufat," dodala zadýchaně Zoey. Už sotva popadala dech, ale jakmile si vzpomněla na Ryoua, ještě zvýšila tempo. Mrzelo ji, jak ji přehlíží, když je v okolí Jasslyn. Přitom se spolu na uvítacím večírku na Alfee báječně bavili. A na to Zoey nehodlala zapomenout. A hodlala to tomu ignorantovi připomenout.
Pixies víly předběhly, letěly v čele s Elisou, která cestu k vesnici znala jako své vlastní boty. "Jsme tady, holky!" Elisa zahlédla malé stříšky domků. To ji přimělo ještě zrychlit. Nehodlala se zastavit, dokud se neujistí, že jsou všichni v pořádku.
Náhle se Elisa zastavila, až do ní ostatní víly narazily a málem se skácely k zemi. Zoey si třela nos a tváře a zadívala se na nehybná Elisina záda. "Proč ses zastavila? Už je…" Zoey se naklonila do strany, aby viděla přes svoji kamarádku. To, co spatřila, ji vzalo slova z úst.
Všude, kam oko dohlédlo, byly poničené a pokácené stromy, keře, ale zdálo se, že vesnice Pixies vše přestála bez újmy. A to díky šesti klukům, kteří se nemohoucně opírali o stromy nebo leželi vysíleně na studené zemi. Vypadalo to, že v nich zůstala jen špetka jiskry života.
"Kluci! Není vám nic?!" Jako první se rozpohybovala Ariana. Běžela ke svému bratru Zefirovi, jenž se opíral o pahýl starého ztrouchnivělého stromu, a těžce oddechoval.
"Ariano, to jsem rád, že tě vidím," vysoukal ze sebe pár slov Zefir. Dělalo mu to značné potíže, ačkoliv se snažil na sobě nedat nic znát. Ariana si ho prohlédla od hlavy po paty a následně si oddechla, když nespatřila žádnou krev ani zlámané končetiny.
"Teď by ses měl starat hlavně o sebe, bráško," pohladila Zefira po tváři a usmála se. "Co se tady stalo?"
Místo Zefira, který se už nezmohl na odezvu, jí odpověděl Gray, u kterého klečela Cleo a nespouštěla z něj oči naplněné starostí o něj. "Severina se do nás pustila hlava nehlava a bylo obtížné jí odolávat. Ani se nechce věřit tomu, že nás takhle zřídila. Jenže kluci jsou zatím v boji nezkušení, neumí tak dobře zacházet se zbraněmi. Takže se tenhle výsledek dal v podstatě očekávat."
Ariana se rozhlédla. Hledala Elliota. Našla ho přesně naproti Zefirovi, asi o deset metrů dál. Jejich oči se střetly a v tu samou chvíli se na sebe usmáli. Arianě se zdál méně urvaný než Zefir, za což v duchu poděkovala všem hvězdám ve vesmíru.
Ariana zaslechla blížící se kroky, spolu se svým bratrem se za dotyčným otočili. Byla to Elisa. Po pár mlčenlivých vteřinách si k oběma přidřepla, zastrčila si pramen neposlušných vlasů za ucho. Chtěla něco říct, ale Zefir ji předběhl.
"Jsem rád, že jsi v pořádku, Ellie, budoucí členko královského dvoru Stareiny." Zefir se narovnal, byl už odpočatější a pomalu nabíral zpět ztracené síly.
Elisa na něj vytřeštila oči. Teď právě netušila, jestli si Zefir zase dělá srandu, nebo je pro jednou vážný. Ne, ne, určitě si opět dělá legraci, pomyslela si.
Zeširoka se na něj usmála a lehce ho plácla do ramene. "Princi, vy z toho boje máte pravděpodobně pomatenou mysl, jelikož říkáte nesmysly." Ariana mezitím odešla za Elliotem, protože jí bylo jasné, že se její kamarádka o Zefira postará nadmíru dobře.
Elisa natáhla ruku a prohrábla Zefirovy už tak rozcuchané vlasy. Když ji chtěla stáhnout, Zefir ji popadl do své a přitiskl si ji k hrudi. "Já si ale srandu nedělám," řekl naprosto vážným hlasem a upřeně se díval Elise do očí.
Modrovlasá dívka se nervózně zasmála. "Zase blábolíš. Nemůžu věřit ani slovu, co říkáš, dokud nebudeš úplně zdravý."
"Člověk se pro jednou snaží být vážný a upřímný a ty…" povzdechl si naoko naštvaně Zefir.
O kousek dál se Mikki starala o Setha, který jako ostatní, neutrpěl žádná větší zranění. Jen byl vyčerpaný, ale jakmile před sebou uviděl milovanou tvář, měl chuť začít veršovat jako pokaždé, když Mikki zahlédl.
Pro tebe bych byl schopen čehokoliv,
Pro tebe bych i do ohnivých plamenů skočil.
"Jsem překvapená, že i v takové situaci se tvůj tvůrčí duch nikam nevytratil," podotkla Mikki s růžovými tvářemi. Pokaždé, kdy se Sethem strávila i jen minutu, dokázal, že se do něj čím dál víc zamilovávala. To ale zatím nebyla připravená přiznat.
Zoey se pomalu, opatrně přiblížila k místu, kde po bitvě odpočíval Ryou. Mnul si zápěstí a zkoušel funkčnost svého těla. Nic mu nebylo a Zoey si v duchu oddechla. Někde v sobě vydolovala dostatek kuráže a přisedla si k němu na mechem porostlou zem. "Zdá se, že sis v boji vedl dobře," začala Zoey konverzaci a doufala, že ji Ryou nějak neodbude.
Ryou se otočil čelem k Zoey. Část vlasů v obličeji mu zakrývaly levé oko, ale to pravé Zoey hypnotizovalo. "Ani bych neřekl. Kdybych si vedl dobře, tu čarodějnici bych porazil," rozzuřil se Ryou při vzpomínce na Temné Dvojče.
Zoey trochu ucouvla, pažemi si objala kolena. Asi nebude schopná s Ryouem mluvit normálně. Jenom jedna její věta ho takhle rozčílila.
"Nicméně jsem rád, že vy všechny jste v pořádku, byly jste dobré," vysekl Ryou poklonu skupině víl. "Hlavně ty," dodal nakonec a věnoval Zoey pokřivený milý úsměv. Té ze z toho nahrnula krev do tváří a srdce jí z té poznámky zaplesalo radostí.
Keiko si přiklekla k princi Dannymu. Ležel poklidně na zemi a normálně dýchal, což byla pro Keiko velká úleva. Přece jenom to je budoucí král Hircanie, jejího domova. Všimla si, že má na holeni poškozenou kombinézu a malou řeznou ránu.
"Nemusíš se o mě bát, jsem v pořádku," ozval se Dannyho hlas a Keiko soustředila pozornost na jeho obličej. A až teď si povšimla, že má rozpuštěné vlasy a neuniklo jí, jak pěkně mu rámují mužnou tvář. Cítila horkost v tvářích a zrychlené bušení srdce, aniž by věděla, co se to s ní děje. Danny se na ni zvědavě díval. "Proč na mě tak nestydatě koukáš?" poškádlil ji se smíchem v hlase.
Keiko se probudila z transu a zavrtěla hlavou ze strany na stranu. "Já přece… Nic…" Nedostávalo se jí slov. Vzpomněla si na tu ránu na noze a začala se na ni soustředit, aby zahnala rozpaky. "Aspoň tu nohu bych ti měla trochu ošetřit, jinak se do rány dostane infekce." Keiko si přikouzlila malou lahvičku s bylinnou mastí a opatrně jí ránu ošetřila. Jako mávnutím kouzelného proutku se rána zacelila, až po ní zbyla jen narůžovělá kůže.
"Děkuju! Páni, mohla bys být léčitelkou!" zněl Danny nadšeně a obdivně pokývl hlavou.
Keiko se k jeho obdivným slovům nevyjádřila. Beze slova se zvedla a poodešla kousek stranou, potřebovala si utřídit myšlenky a pročistit hlavu.
"Už musí být hrozně hodin, stmívá se," promluvila Ariana s očima upřenýma na večerní nebe. "Měli bychom se rychle vrátit na Alfeu a kluci zase na Rudou Fontánu, jinak budeme mít všichni průšvih."
"Když bychom profesorům řekli, co jsme museli podstoupit, nic by se nám nestalo, ne?" namítla Elisa.
"A měli bychom jim o tom vůbec říkat?" uvažoval nahlas Seth. Tím uvedl myšlení všech do chodu. Každopádně se musí rozhodnout co nejdříve a vydat se na zpáteční cestu. V lese už byla tma jako v pytli, okolí ozařovala jen světýlka z vesnice Pixies.
"Proč byste o tom nikomu neměli říkat?" zazvonil hlásek Lore, spřízněné Pixie Jasslyn, uprostřed shromáždění. "Neměli by právě dospělí vědět o činech Temných Dvojčat?"
Cleo proti Lořinu tvrzení vznesla argument. "Vždyť se ani nic nestalo. A všichni už stejně vědí, že jsou ty čarodějnice na tahu. Navíc bych řekla, že profesoři už mají i tak starostí až nad hlavu. A… možná teď budu znít, jako že jsem zešílela, ale mám takový pocit, že tentokrát je na nás je jednou provždy vyhnat z Magické Dimenze, z celého vesmíru!"
Na malou chvíli zavládlo ticho, jak slova Cleo stále visela ve vzduchu a její přátelé je vstřebávali do svých hlav.
"Jenže sami bez pomoci Winx to nezvládneme. Ne s našimi momentálními schopnostmi," vyřkla krutou pravdu Keiko. Dnes chybělo málo a všichni už se nemuseli dožít dalšího dne. "Jestli je chceme porazit, musíme s profesory spolupracovat. A měli by vědět, že se Dvojčatům zatím nedaří ovládnout Kroniku Sférického světa."
Gray postoupil vpřed tak, aby na něj všichni přítomní viděli. "Dobrá. Takže položím poslední důležitou otázku, než se pro dnešek rozejdeme," přitáhnul k sobě pozornost svým zvučným hlubokým hlasem. "Chceme být v boji proti Temným Dvojčatům v přední linii?"
"Že se vůbec ptáš!" vykřikla nadšeně Elisa, která byla zpátky ve svém živlu, "Už se nemůžu dočkat, až jim dám co proto!"
Všichni se jejímu proslovu zasmáli, ale zároveň s ním všichni souhlasili. Ani na vteřinu nezaváhali. Cítí, že osud Magické Dimenze teď spočívá v jejich rukou.
"A s námi můžete počítat taky, na to nezapomeňte!" dala najevo svou přítomnost Rina, která byla malým Elisiným dvojčetem.
"Jasně, taky ze sebe vydáme to nejlepší," přidala se k Rině Anisa, Pixie přátelství.
Rázem se okolo víl a Specialistů hemžilo nespočet Pixies a vílích zvířátek, které nadšeně vykřikovali a povykovali jako malé děti na hřišti. Byl slyšet cinkot drobných křídel a vzduchem se šířila povznesená nálada. Boj s Temnými Dvojčaty jako by se odehrál v dávné minulosti.
"Na vás by se zapomenout nedalo. Vy jste ty nejlepší pomocnice, jaké bychom si mohli přát," mrkla na Pixies Elisa. Sama nevěděla, co by si bez nich počala.
"To je pravda. Bez vás bychom Rosalinn nezvládli porazit," přitakala Zoey a objala Shiu, svou nejmilejší Pixie.
"Fajn, takže se můžeme rozloučit, protože už je fakt tma a navíc teplota šla taky dolů," otřásla se Ariana a třela si paže, aby se alespoň krapet zahřála. "Jak se dostaneme na Alfeu?"
Už téměř uzdravený Zefir přehodil ruku přes svou sestru a laškovně se na ni zazubil. "Žádný strach, Ari, díky nejnovějším technologiím vás vaši stateční rytíři odvezou do bezpečí. Na Wind-riderech."
"Skvělý postřeh, Zefire, býval bych to navrhnul sám, kdyby na to nikdo z vás nepřišel." Gray si vykasal dlouhý rukáv na levé ruce, tím odhalil zvláštní široký náramek z tenkého stříbrného plátu se čtyřmi barevnými políčky. Specialisté ho napodobili.
Mikki překvapeně povytáhla obočí. "Wind-riderech? Co je to?"
"Jen se dívej," přistoupil k ní Seth a natáhl jejím směrem ruku s tajemným náramkem. "Zmáčkni to červené tlačítko a sama uvidíš."
Mikki se na Setha zmateně podívala a pohledem těkala z náramku zpátky na Sethův obličej, který nic neprozrazoval, jen se na Mikki mile usmíval. Ta nakonec jen pokrčila rameny a bez dalšího otálení zmáčkla červené tlačítko, které se po jejím dotyku rozžalo karmínovou září. Ve tmě se objevilo i dalších pět světélek. Mikki si tak vzpomněla na to, jak se kluci dokázali ve městě Magixu mrknutím oka proměnit do svých hrdinských uniform a zbraní.
Odnikud se na volném prostranství objevilo šest červeno bílých strojů podobných motorkám, jen bez pneumatik.
"Páni, a vy na tom umíte jezdit? Vždyť jste na Rudé Fontáně sotva pár dní," pochybovala o řidičských schopnostech kluků Elisa. Jen o Grayovi neměla pochybnosti, jelikož už byl na škole pro Specialisty více instruktorem než studentem.
"Hele, nepodceňuj nás a koukej nasednout!" Zefir už byl připraven vyrazit. Poplácal na místo za svými zády a významně se na Elisu zadíval. Ta si odevzdaně povzdychla a zamířila k Wind-rideru.
"Zdá se, že se budu muset před cestou pomodlit."
"Moment, moment! Máme tu malý problém!" vznesl námitku Ryou. Všichni se k němu otočili. "Pokud správně počítám, tak Wind-riderů je tu šest, nás je šest, ale holek je sedm. Někdo bude muset vzít dvě, nebo tu bude jedna z vás nucena počkat."
Jasslyn se zadívala kamsi do neznáma. "Kdyby tu byl Crescendo, mohla bych ho poprosit, a on by mě na Alfeu dovezl. Jenže on tu není a už dlouho jsem o něm neslyšela." Tahle vzpomínka vílu mytických bytostí rozesmutnila. Usmyslela si, že se co nejdříve musí vrátit na Mythiu a zkontrolovat Crescenda a další bytosti, které jí byly blízké.
"Myslím, že to zase taková potíž nebude," řekla polohlasně Keiko, ale dostatečně, aby ji slyšeli. Opakovaně zatínala dlaň do pěsti a zvažovala své schopnosti.
"Máš nějaký plán, Keiko?" zeptala se se zvědavostí vepsanou ve tváři i v hlase Ariana, která už seděla na jednom z Wind-riderů, jež bude řídit Elliot. Taky měla své pochybnosti o ježdění na téhle věci, jelikož jen řízení motorky bylo náročné.
"Dalo by se to tak říct." Keiko se otočila k Jasslyn a naznačila hlavou k Dannymu. "Jass, ty pojedeš tady s princem Dannym. Jsem si jistá, že se o tebe královsky postará." Keiko cítila, jak ji Danny pozoruje, ale ona nebyla schopná se na něj podívat. Pořád v sobě měla zvláštní pocit, kterého se nedokázala zbavit.
"Ale co ty?" namítla Jasslyn a popošla blíž ke své kamarádce. Ta se na ni polovičatě usmála.
"Já poletím sama. Proměnit už se asi nedokážu, ale i tak umím poručit větru, takže s jeho pomocí se na Alfeu dostanu." Navenek Keiko mluvila sebejistě, ale uvnitř o svém plánu dost pochybovala. Nezbývá jí nic jiného, než se o to pokusit.
"Dobře, pokud už nejsou žádné další připomínky, tak poletíme," zavelel Gray.
Víly se rozloučily s Pixies a slíbily si, že se brzy zase uvidí. Pixies teď museli chránit svůj domov před dalším případným útokem. Domluvili se, že kdyby se cokoliv dělo, okamžitě přijdou na pomoc.
Specialisté nastartovali a okamžitě se vznesli do vzduchu. Keiko se soustředila na živel Vzduchu a žádala ho o pomoc. Ten jí odpověděl mírným vánkem a víla živlů se mu celá poddala, odlepila se od země a letěla volně jako pták za svými přáteli.

"Ještě se nevrátili, Floro. Na Alfee po nich není vidu ani slechu," vstoupila do ředitelny Tecna. Tiše za sebou zavřela a přistoupila ke stolu, za nímž se Flora dívala na noční oblohu posetou hvězdami, jež osvětlovaly světy pod nimi, dohlížely na ně.
"Snad se jim nic nestalo," konstatovala klidným hlasem Flora. "Dál sledujte okolí akademie, až se vrátí, neprodleně je pošlete do pokojů. Mají před sebou vyučování a také svou první důležitou misi."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mia Mia | 31. ledna 2015 v 11:54 | Reagovat

Super, krásný, bezvadný :D už teď se teším na další díl... :D

2 Bloom magic Bloom magic | 31. ledna 2015 v 13:07 | Reagovat

Je to nádherný.......a napínavý !!! Další díl bude příští víkend, že jo? Už se těším!!!

3 Elisabeth Elisabeth | 31. ledna 2015 v 13:10 | Reagovat

Když jsem to četla řádek po řadku a posouvala, přišlo mi to krátký. :D Je to úžasný!!!!!!!

4 mAGGIE mAGGIE | 31. ledna 2015 v 15:00 | Reagovat

UZA..... nemuzo se dockat dalsich dilu .... aaa asi to nevydrzim

5 Mia Mia | 31. ledna 2015 v 16:19 | Reagovat

[4]:  přesně nevydržím to :D

6 Alča H. Alča H. | E-mail | 31. ledna 2015 v 17:05 | Reagovat

Úžasný :D těším se na další díl (a doufám, že bude co nejdřív) :D  .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama