XIII. Odvaha vyvolených - část druhá

7. února 2015 v 10:31 | Keiko |  Příběh Goldix Club





"Než se pustíte do samotné výroby jakéhokoliv lektvaru, je potřeba si zapamatovat pár kroků," zněl učebnou lektvarů na Alfee hlas profesora Orena. Právě probíhala odpolední část výuky a Oren řídil svou dnešní poslední hodinu lektvarologie. Některé dívky už vypadaly značně unavené po nekonečném vyučování, jež musí podstupovat každý den. Ale některým připadá výuka na akademii pro víly úchvatná. Na této hodině byly též přítomné Elisa, Mikki a Keiko. Další čtyři víly z jejich party měly v rozvrhu jiné předměty.
"Nejprve je nutno si zjistit, které ingredience a náčiní potřebujete. Ty pak podle potřeby nebo instrukcí upravíte a poté na stole seřadíte tak, jak mají do lektvaru přijít. Ingredience si musíte pečlivě odvážit, popřípadě nakrájet," ukazoval Oren studentkám a přitom je i sledoval, zda ho poslouchají.
Bylo to teprve včera, co se sedm víl se zlatými znameními a Specialisté střetli s Temnými Dvojčaty v Začarovaném lese u vesnice Pixies. Ačkoliv dívkám připadalo, že se souboj odehrál několik týdnů dozadu, modřiny a vzpomínky byly stále čerstvé. Pozdě večer holky dorazily na Alfeu, rozloučily se s kluky a doufaly, že nepozorovaně proklouznou do svých pokojů. Snažily se jít tiše jako myšky, nenápadně, jenže hned u hlavní brány narazily na překážku v podobě Musy. Dívky se chystaly na sáhodlouhé vysvětlování svého pozdního příchodu. Ale Musa je nesmlouvavě poslala do postelí a holky bez námitek uposlechly. Přece jen byly unavené jako koťata a bez větších potíží by si ustlaly hned venku před akademií.
Nicméně všem sedmi bylo jasné, že výslech přijde dříve nebo později. Také je zajímalo, jak se vedlo klukům na Rudé Fontáně. Od včerejšího rozloučení o sobě navzájem nevěděli.
"Pro jistotu si následně zkontrolujete všechny věci potřebné k lektvaru, přezkoumáte, zda jsou v naprostém pořádku, poté si pečlivě přečtete návod k výrobě. Nakonec zapálíte kahan pod kotlíkem, či připravíte jiné podmínky k vaření. A výrobě lektvaru už nic nebrání. Pamatujte, že lektvary vyžadují mnoho magických sil, trpělivost a soustředěnost," domluvil profesor Oren. Opřel se rukama o katedru a zadíval se na studentky. Nutno dodat, že mu nedá moc práce přitáhnout k sobě pozornost, jelikož se jednalo o pohledného muže. V očích a obličeji už měl vepsánu moudrost a mnoho životních zkušeností. Možná to z něj dělalo neodolatelného profesora, který si dokáže vydobýt respekt po celé škole.
Přešel před katedru a ruce si založil za záda. "Dnes jsme si ukázali nejrůznější nástroje a nádoby, jež jsou pro vaření lektvarů nutností. Na příští hodinu mám pro vás malý úkol." Po těchto jeho slovech zaznělo učebnou odevzdané povzdechnutí.
"No tak, dámy, nebude to nic náročného," uklidňoval dívky Oren a obdařil je zářivým úsměvem, což na ně zapůsobilo jako kouzlo. "V učebnici lektvarů je na straně dvacet šest sepsán návod na výrobu ochranného lektvaru. Vaším úkolem bude si zkusit sehnat ingredience. Odhaduji, že se vám nepodaří je sehnat všechny, protože některé z nich jsou vzácné. Proto se snažte ingrediencí shromáždit co nejvíce a příští hodinu si ochranný lektvar zkusíme vyrobit. To je pro dnešek všechno, děvčata, přeji hezký zbytek dne."
Ihned potom zaznělo chodbami zvonění a studentky si začaly živě povídat. Konečně bylo po vyučování a teď na ně čekalo krásné slunečné odpoledne strávené odpočinkem. Chodby ve škole se zaplňovaly a panoval v nich čilý ruch, skoro nebylo slyšet vlastního slova.
"Pojedeme do města na malé nákupy, co říkáš?"
"Dneska mám v plánu si krapet zaběhat. Nepřidáš se?"
"Já bych si teda nejdřív udělala úkoly, pak se vrhla na zábavu."
Studentky se hrnuly všemi směry. Některé měly namířeno do svých ubikací, jiné kráčely vstříc hřejivým slunečním paprskům na školní dvůr a další do města Magixu na menší dýchánek.
Tenhle čas po výuce měla Elisa ráda. Vzduch byl nasycen nedočkavostí, rozjařeností a bujarým mládím. Pokaždé měla chuť jít tanečním krokem, ale dokázala se mírnit. Jinak by si ostatní mysleli, že jí přeskočilo.
"Tak na co se dneska vrhneme?" otočila se čelem ke svým dvěma kamarádkám jdoucí za ní. "Půjdeme si ven něco zahrát? Nebo si uděláme piknik v lesíku za školou? Či se zase porveme s nezkrotným zlem?" I po včerejším večeru přímo sršela energií.
"O tom posledním návrhu bys vůbec neměla žertovat. Klidně by se to totiž mohlo stát," řekla Keiko a otřásla se. To, co zažila předešlý večer, by jí mohlo stačit na další rok. "Já se nejprve vrhnu na ten úkol z lektvarů, pak asi skočím do bazénu." Jen jí ta myšlenka proběhla hlavou, věděla, že přesně takhle bude vypadat zbytek jejího dne.
"Bazén! To vůbec není špatný nápad! Ve vodě byste se mohli nabít troškou energie, vždyť se tu skoro plazíte po zemi!" vyčetla Elisa holkám.
Mikki ji štípla do ruky, načež si vysloužila zasyčení a zlý pohled. "Nediv se. Já nechápu, čím to je, že jsi tak vitální, jednoduše mi to hlava nebere."
"Hele, já sílu čerpám od Pixies, to jsou snad ty nejenergičtější bytosti pod sluncem, včera ses o tom mohla přesvědčit. A když ty jsi víla zvířat, mohla bys sílu čerpat od nich, ne?" přemýšlela Elisa nahlas.
Mikki si povzdechla. "Ty všechno vidíš tak jednoduše. Tuhle schopnost ti občas závidím. Moc se ničím netrápíš a hlavou jsi většinu času v oblacích. Zvlášť když je nablízku Arianin bratr, nemám pravdu?" popíchla modrovlasou dívku a čekala na její reakci. V její tváři bylo znát jasné zčervenání. Na jinou odezvu se Elisa neměla.
Mezitím dívky došly ke svým pokojům. Keiko vzala za kliku, otevřela dvoukřídlé dveře a zjistila, že mají návštěvu. A to obávanou profesorku Gimiekis. Jasslyn, Zoey, Cleo a Ariana seděly ve společenské místnosti na pohovkách a bylo vidět, že čekají na tři opožděnce.
"Zdravím, profesorko! Děje se něco, potřebujete s něčím pomoct?" Elisa nechodila kolem horké kaše. Chtěla tuhle záležitost co nejrychleji vyřídit, aby si mohla užít odpoledne s kamarádkami.
Gimiekis si Elisu měřila pohledem. "Ani si nemusíte sedat, děvčata. Vás sedm se má ihned hlásit u paní ředitelky Flory. Okamžitě!" zvýšila profesorka hlas, aby jim bylo jasné, že jde o vážnou věc.
Víly neprotestovaly, jelikož tušily, kvůli čemu jsou do ředitelny předvolány. Vyhrnuly se na chodbu a rychlým krokem zamířily k ředitelně, než jim Gimiekis ještě stihne vynadat. Počkala, až je bude mít z dohledu, pak za sebou zavřela dveře od pokojů a vydala se opačným směrem. "Jsou stejné jako kdysi Winx. Jestlipak půjdou i podobnou cestou jako ony? Stojíme u zrodu nového Společenstva světla?"

"Zbláznili jste se?! Proboha, vždyť se vám mohlo něco stát, ty dvě vás bez obtíží mohly zabít! To jste si vůbec neuvědomovali?" běsnila Flora v ředitelně, kde byly kromě ní přítomny i ostatní Winx, spolu s Daphne.
"Ale…" neodvážila se k dalším slovům Elisa. Předtím si to neuvědomovala, nebo si to možná nechtěla připustit, ale to kvůli ní se všichni ocitli v nebezpečí. Na druhou stranu, nebýt jich, Pixies by teď byly…
"Ale? Chceš k tomu něco dodat, Eliso?" byla Flora v ráži. Takhle rozčilenou ji její kamarádky hodně dlouho neviděly, pokud se to vůbec kdy stalo. Stála před sedmi dívkami s rukama založenýma na prsou, vypadala jako bohyně, která se chystá vynést soud nad provinilci.
Elisa se nadechla, ale předběhla ji Ariana. "Pixies byly přece v nebezpečí! Jsou to Elisiny nejbližší přítelkyně, původ jejích sil! Nemohli jsme jen tak sedět na zadku a nechat vesnici na pospas těm čarodějnicím! Udělali jsme správnou věc!" rozohnila se i Ariana, musela říct všechno, co říct chtěla. "Ano, už jsme se nemuseli dožít dalšího dne, ale jsme tady a v boji proti nim hodláme pokračovat!"
Ariana se ohlédla po svých kamarádkách. V jejich očích viděla skrytý obdiv a všechny přikývly na souhlas. Ariana cítila jejich podporu, která jí dodávala potřebnou sílu.
Ředitelka Flora se nadechovala k dalšímu kázání, ale gestem ruky ji zarazila Daphne. "To by stačilo. Dost slovních přestřelek, něco si ujasníme," mluvila uklidňujícím tónem a to nepříjemné napětí v místnosti se vytratilo. "Flora má pravdu v tom, že to bylo ohromně nebezpečné, do takové akce byste se neměli pouštět na vlastní pěst, zatím ne," přelétala pohledem z jedné studentky na druhou, aby se ujistila, že jí všechny rozumí.
"Ale ony jsou taky v právu, Floro. Pixies představují ve světě víl mocné pouto, jež nelze ztratit. Kdyby nezasáhly, Rosalinn a Severina by je pohltily do sebe a to by nebylo dobré, ba naopak. A koneckonců, jsou tady, relativně zdravé, to je nejdůležitější."
Flora si vyčerpaně sedla do křesla, obličej si opřela o dlaň a přemítala nad tím, co vše tu bylo řečeno za posledních pět minut. Kdyby to ty dívky nezvládly, přišli by o silné spojence v boji proti Temným Dvojčatům. Zatím sice nemají moc zkušeností a jejich síly se potřebují rozvíjet, ovšem v budoucnu by to mohlo být jinak.
"Dobrá, minulost nechme být a radši se soustřeďme na přítomnost a blízkou budoucnost. Čeká vás vaše první mise, a pokud neuspějete, dá se to považovat za katastrofu," přešla Flora na nové téma, které nesneslo další odklad.
"Mise? O čem to mluvíte?" optala se Cleo. Tohle nové téma bylo překvapivé a zároveň velmi zajímavé pro valnou část shromáždění.
"Jde o tu knihu povídek, co jste nám nedávno přinesli," začala vysvětlovat Bloom a ze stolu vzala do rukou onu knihu s možným klíčem ke zlatým znamením. "Úplně na konci knihy jsme našli věnování. Kdybychom zjistili, kdo to napsal a následně ho vyhledali, všechno by se tím usnadnilo. Ona osoba možná ví o těch znameních, co se vám znenadání objevily na tělech. Nebo by nám alespoň mohla poskytnout nějaké vodítko."
"Proto je vaším úkolem se vydat do království Lyllo, kde…"
"Moment, počkat," přerušila Flořin výklad Mikki, i když jí bylo jasné, že z toho ředitelka Alfei není nijak nadšená, bylo to poznat z výrazu její tváře. "To po nás žádáte, abychom tu misi letěli splnit teď? Jako tryskem, a ať jsme večer zpátky?"
"Situace je vážná, nemůžeme si dovolit čekat a mimoto vy přece taky toužíte odhalit tajemství oněch tetování. Určitě v sobě skrývají sílu, která nám pomůže v boji proti zlu."
"Jenže teprve před chvílí skončilo vyučování, máme hromadu úkolů a včera jsme se v Začarovaném lese střetli s Temnými Dvojčaty. To je na mě trochu moc… Ale nehodlám mluvit za ostatní," domluvila Mikki se vzdorovitým pohledem.
Na stranu své kamarádky se přidala Zoey. "Souhlasím s ní. V posledních hodinách z nás přímo všichni a všechno vysává energii a…"
"Uklidněte se, děvčata," zasáhla Daphne do debaty, jež se vyvíjela nepříjemným směrem. "Bylo nám předem jasné, že s tím nebudete souhlasit, jen jsme chtěli znát váš názor, který jste projevili podle našich očekávání." Postavila se před dívky.
"Takže… Když nás nevyšlete hned, kdy tedy?" položila důležitou otázku Jasslyn. Tohle v jejích plánech nebylo. Chtěla se podívat zpět na Mythiu, na svůj domov a přátele. A to co nejdříve, tahle mise znamenala pozdržení, o nějž Jasslyn nestála.
Daphne se na okamžik zamyslela. "Až budete dostatečně odpočinuté, což si myslím, že v nejbližší době nehrozí. Může se totiž stát, že vás během cesty zaskočí nepřátelé, kteří vám budou chtít vaše úmysly překazit." Královna Domina mluvila vážným, zadumaným hlasem. "Není vyloučeno, že vaše kroky pozorují Temná Dvojčata, jelikož už jste jim nejednou překazili jejich činy. A též se zřejmě domnívají, že pro ně jste hrozbou, již je třeba odstranit."
Mladé víly mlčely jako zařezané. To, co vyřkla Daphne, už bylo v jejich myslích dlouho, ale nechtěly si to přiznat. Samy Dvojčatům nedokážou vzdorovat.
"Z tohoto důvodu si vás vezmeme pod ochranná křídla a připravíme vás na budoucí boje, jež zaručeně přijdou," prorokovala Aisha. "Nás je sedm a vás také. Každá z vás bude mít tudíž svého takzvaného mentora." Aisha se obzvlášť dlouze zahleděla na Elisu. Ta byla od dnešního dne její svěřenkyní a už teď tušila, že to s ní nebude jednoduché. Elisa v několika ohledech připomínala Stellu v šestnácti letech.
"To znamená, že dneska bude ještě nějaký trénink?" obávala se Ariana, jelikož i ona cítila v každém kousíčku svého bytí únavu. Toužila jen po tom svalit se do postele a vstát z ní až zítra ráno.
Flora přikývla a reakcí na to bylo odevzdané povzdechnutí sedmi víl.
"A pustíme se do toho hned, děvčata, ať zjistíme, jak jste na tom s magickými silami, ale také s fyzičkou a psychickými schopnostmi."
Elisa se odhodlala k dalšímu protestu, ale ředitelka Flora ji nenechala vyslovit ani hlásku.
"Už žádné námitky," vstala Flora z křesla, vzala ze stolu malou truhlici a předstoupila s ní před dívky. Následně ji otevřela a všechny spatřily sedm malých lahviček s jakousi tekutinou. "Tohle je povzbuzující lektvar. Pokud ho vypijete, za pár vteřin by měl začít účinkovat." Flora nastavila truhlici dívkám, aby si každá z nich vzala jednu křišťálovou lahvičku s průzračnou tekutinou, v níž byly vidět malé zlaté částečky. Víly si ji napůl pochybovačně prohlížely.
"Opravdu se nemusíte bát, že bychom vás chtěli otrávit. To bychom byli sami proti sobě," povzbuzovala Tecna mladé dívky k vypití lektvaru. "Navíc povzbuzující lektvar je na výrobu velice obtížný a přísady velmi vzácné, jelikož tato substance regeneruje tělo, mysl i magii tak, že se člověk po užití cítí jako znovuzrozený."

Jakmile zmizela i poslední kapka povzbuzujícího lektvaru v hrdlech víl, Flora si stoupla k nástěnnému zrcadlu, které se rázem proměnilo ve vchod do tajných útrob Alfei. Všichni scházeli dolů po točitých schodech, až se ocitli ve volném prostoru s vysokým stropem podepíraným mohutnými sloupy a lesklou podlahou.
"Kdo by to byl řekl, že se na škole nachází něco tak impozantního," zněla ohromeně Cleo a očima přejížděla neuvěřitelnou místnost.
"Bereš mi slova z úst, Cleo," přisvědčila Mikki a tvářila se navlas stejně jako všechny její kamarádky. Ovšem to ještě netušili, co tu na ně číhá.
"Předpokládám, že už budete schopné se proměnit a naplno využívat svých sil," přitáhla k sobě pozornost dívek Flora s rukama v bok. Vypadala tak jako velící generál pověřený dohledem nad speciální četou.
Jak ředitelka Flora řekla, tak sedm mladých dívek udělalo. Během chvilky v prostorné místnosti stálo sedm víl ve třpytivých oblečcích a na zádech se jim skvěla křídla. Povzbuzující lektvar byl vážně účinný a holky tu stály v plné síle, připraveny na jakýkoliv úkol, jenž pro ně měly Winx připravené.
"Takže začneme," rozléhal se hlas Daphne prostorem. "Vytvoříme pro vás jakousi iluzi, která vám však bude připadat skutečná. Ocitnete se na neznámém místě a budete nucené čelit útokům a hrozbám. Je to i zkouška vaší skupinové spolupráce. Máte za úkol z tohoto místa získat velmi cenný předmět z nepřátelského území, na kterém záleží osud Magické Dimenze, hypoteticky řečeno. Po celou dobu vás budeme sledovat a v případě potřeby zasáhneme. Připravené?"
Dívky nezaváhaly a bez otálení přikývly.
Flora přešla k monitoru zabudovanému ve zdi, k němuž byla připojena přístrojová deska. Stiskla pár tlačítek a zatlačila na páčky, které spustily samotnou zkoušku.
Pak už víly nestály v místnosti pod akademií, ale na neznámé louce s jezerem obklopenou hustým lesem, za nímž se v dálce tyčily rozeklané skály a nehostinně vyhlížející tmavá budova. Zkouška byla v plném proudu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mia Mia | 7. února 2015 v 11:06 | Reagovat

Proč to vždycky skončí tak napínavě? :D Já to nevydržím do další soboty :D Ale jinak SUPER!!!!!!!!

2 Maggie Maggie | 7. února 2015 v 11:44 | Reagovat

aa dekuji tesim se na dalsi..
:D

3 Bloom magic Bloom magic | 7. února 2015 v 12:00 | Reagovat

[1]: Já to taky nemůžu vydržet. Je to prostě úžasně napínavý!!!!!!! :D

4 Alča H. Alča H. | E-mail | 7. února 2015 v 13:30 | Reagovat

[1]:

[3]:  Přesně :D těším se na další.
A nešel by třeba dát další díl trochu dřív? :D

5 Mia Mia | 7. února 2015 v 14:24 | Reagovat

[4]: Taky bych si to přála ale myslím si že toho má dost..., když ještě k tomu všemu kreslí Winx a W.I.T.C.H. na přání... :D

6 Alča H. Alča H. | E-mail | 7. února 2015 v 17:14 | Reagovat

[5]: To je pravda, však já ji nenutím :) :D .

7 Mia Mia | 7. února 2015 v 19:34 | Reagovat

:D Ale bylo by to super :D :D

[6]:

8 Bloom magic Bloom magic | 7. února 2015 v 20:24 | Reagovat

[7]: To by teda bylo, protože tohle končí tak napínavě, že se to nedá vydržet do dalšího víkendu. :D

9 Alča H. Alča H. | E-mail | 8. února 2015 v 9:04 | Reagovat

[7]:

[8]: To teda jo :D . Já snad začnu počítat hodiny/minuty do další soboty xD .

10 Mia Mia | 8. února 2015 v 14:06 | Reagovat

[9]:
To bych se už vůbec nedočkala :D  čím víc se koukáš na hodiny, tím míň to utíká :D

11 Alča H. Alča H. | E-mail | 8. února 2015 v 16:41 | Reagovat

[10]: To je dobrý vědět :D stejně by se špatně počítaly minuty, když nemáš ve třídě hodiny :P :D .

12 Mia Mia | 9. února 2015 v 13:45 | Reagovat

Asi tak :D

[11]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama